Bude Nic
Je rok žádný,
čas není,
čas neexistuje,
není nic.
Přesto se něco stane,
někdy, kdy započal čas,
kdy započal prostor,
náhle něco je.
Z nekonečně malého
něco vzniká,
je to z ničeho nic
nekonečně husté.
Je to jediné
a začíná se to rozpínat,
má to již velikost,
přivádí sebou čas.
První částečky se shlukují,
začínají tvořit první kvarky,
ty se dále sdružují
do neutronů, elektronů a protonů.
Získávají elektrické náboje,
díky tomu se spojují
a vznikají první atomy,
ty nejjednodušší atomy vodíku.
Z nich se vytvářejí hmotné celky,
prostor nabírá na velikosti,
vznikají další,
mnohem složitější atomy.
Hmotné celky se shlukují,
svou gravitací přitahují další.
Prostor postupně chladne,
hustota se snižuje.
Objevují se první buňky,
které se dokáží hýbat,
vzniká něco,
čemu se později říká život.
Některé hmotné celky se hroutí,
pohltí svou hmotu svou gravitací,
pohltí své světlo svou gravitací.
Stanou se neviditelnými.
Prostor nabírá na velikosti,
rozpíná se rychlostí světla,
jeho hustota stále slábne,
celý prostor chladne.
Sám spěje ke své zkáze,
vše někdy končí,
nic není věčné,
každá existence se bortí.
I sám prostor je pomíjivý,
zničí sám sebe,
zničí se svou velikostí.
Nastane velký krach.
Jak rychle vznikl,
tak rychle zkolabuje,
vše přestane být,
nebude nic.
Nebude čas, nebude prostor,
nebude hmota, nebude život,
bude to co dřív,
bude nic.
(Siddhi)
|