„Na jejich území? A to je kde? Se vší úctou pane králi si nemyslím, že to je dobrý nápad.“ ozval se Norsen, skvělý bojovník, ovládající úžasnou sílou a hbitou rukou meč. On představoval vůdce královské gardy a měl velkou autoritu. Byl vyznačován svojí vzpurnou povahou, ale král si jeho přátelství vážil. Znal ho jako malého kluka, protože s jeho otcem chodili ještě za klidné vlády bez nepřátel často na lov. Když pak tragicky zahynul rukou darkonů, vzal si král malého Norsena na starosti a protože sám byl bez potomků, měl ho rád jako svého syna. Ten však byl poznamenán otcovou smrtí víc než si myslel a hned jak trošku povyrostl, začal se učit bojovému umění. Přísahal si, že jednou svého otce pomstí a od té doby darkony přímo nenávidí. Jako jeden z mála lidí, kteří se neučí magii umí naironský jazyk.
„Nikdo neví kde mají žraloci základnu, ale možná by se je skupině nejlepších lidí ve svém oboru podařilo najít. Za pokus to stojí, protože jiná možnost nám nezbývá, nemáme ani perly, ani nějaké kloudné vysvětlení a darkoni pořád mají naše rukojmí.“ konstatoval král.
„Dobře, ale kdo by teda mohli být ti nejlepší lidé?“ zajímal se Norsen.
„No, je to těžká volba. Skupina ale nesmí být moc početná. Zatím jsem ustanovil deset členů. Jako prvního jsem vybral tebe Norsene. Jsi velký bojovník a celou výpravu povedeš. Nebudeš však jediný, kdo bude určovat váš osud. Toto rozhodnutí bude patřit i velkému čaroději Bydovi. Souhlasil, že se celé akce pro dobro království rád zúčastní. Zároveň si vezme sebou své dvě žákyně. Kouzelnickému řemeslu se učí už docela dlouho a Bydo si myslí, že budou užitečné. Naren se zabývá bílou magií, Avelil je velice dobrá v oboru lektvarů. To už jste čtyři. Dále se k vám připojí tři muži a zároveň tví dobří kamarádi. Glorix, Zartan a Iliviz. Vybral jsem je nejen proto, že jsou zdatní v boji, ale i proto, že mají velice dobrou psychiku a zároveň jsou vycvičení pro nebezpečné situace. Protože budete cestovat po celém Nezmivallionu, půjde s vámi specialistka na jazyky Elaira. Jedna ze studentek na nejlepší škole v království. Zná většinu řečí, které se používají v celé zemi a to i v psané formě. Bude vám velice užitečná. Pak tu máme odborníka na architekturu a dávno zaniklé civilizace profesora Dyblina. I on se zúčastní vaší výpravy, neboť je velice vzdělaný, přímo elita rasy lidí. A nakonec tu je jedna bojovnice, která přišla z dalekých zemí, ale už dlouho žije v našem království. Jmenuje se Farmel a luk ovládá jako nikdo jiný. Její šíp nikdy nemine cíl. Tak to jsou všichni účastníci tohoto pokusu postavit se darkonům. Co na ně říkáš?“ otázal se král.
„Vaše Veličenstvo, jsem nadmíru spokojen. Kdy můžeme vyrazit?“ pravil nedočkavý Norsen. Konečně bude mít možnost pomstít otcovu smrt.
„Co nejdříve. Předpokládám, že odjedete pozítří ráno.“ řekl král a ukončil tím radu. Dal přichystat všechno potřebné vybavení, včetně zbraní a kouzelných potřeb pro čaroděje Byda, který si je sám předtím nadiktoval.
Celá skupina se také sešla u večeře. Král si přál, aby se poznali ještě než vyrazí na dlouhou výpravu. Uspořádal velkou hostinu a vše šlo bez potíží. Konverzace se sklonila k plánům na další dny a všichni měli spoustu nápadů a názorů, kde by podle nich mohla podmořská základna Skewatr ležet. Ke konci večera se shodli, že jejich první cesta nepovede do království DeMe Selau, protože se domnívali, že u tohoto národa, který království obývá by pomoc nenašli. Glukarové se většinou starají jen sami o sebe a ostatním rasám nevěnují moc pozornost. Spíše počítali s podporou naironů a dalších obyvatel království DeKe Munou. Kouzelník Bydo tam má nějaké dobré přátele a ti by jim, i přesto, že jich není mnoho, určitě pomoc neodmítli. Jen Zartan s tímto plánem trochu nesouhlasil, ale nedával to moc najevo. Koneckonců on výpravu neřídil…
