Tehdy když probudilas ve mně lásku,ten překrásný cit,
Tehdy já musel jen pro tebe žít.
Tehdy já prožíval bezesné noci,
Tehdy já přemýšlel kdy obejmout tě budu moci.
Tehdy,když sen jsem přec jen měl,
Tehdy já ve tvém objetí děl.
Tehdy se mne dotkly tvé ruce obě,
Tys patřila mě,já patřil tobě.
Tehdy šťastný bez tebe nesprávný dojem,
Tehdy svět bez tebe jen prázdný pojem.
To vše já chtěl a o tom jsem snil,
To vše jest nemožné teď už to vím.
Teď ptám se,bloudím,tápu
A mnohé neúplně chápu.
Jediné čím jsem si jist,
že ten padající list
měkounce dopadne
ne jak má iluze,která se rozbije,
která se roztříští o obrovský val,
jež mezi námi tak pevně stál.
Tenkrát snad osud určíl mých tužeb směr,
od šípů lásky srdce je plné děr.
Přeze všechno vím,žes pro mě stvořena byla,
To vědomí řeže jak ostrá pila.
S tebou já přál si radosti déšť a skutečne prší,
Vzpomínek kapky na moji duši.
A mé srdce pláče pro to,co bylo-tehdy…
