|
LARP: Písek by night – podzim 2003
Falcon the Lightning – bojovník a následně vůdce klanu Gangrel
Slyším tlukot jeho srdce. Čekám. Vím, že mě nemůže vidět. Visím na stromě, dokonale skryt v jeho koruně. Již několik hodin bez hnutí. Čekám až se přiblíží na dosah. Dává si na čas. Tuší.... Ne… On ví, že je to past. Nechal jsem mu tady svou stopu. Vím, že nakonec si pro ní přijde. Se vší opatrností se plíží lesním porostem. Mým smyslům ale nemůže uniknout.
Slyším a cítím každý jeho pohyb. Přibližuje se. Už je skoro pode mnou. Zastavil se. Rozhlíží se všude kolem, napíná všechny své smysly. Ale mě nemůže vidět. Pokračuje. Už je tam, kde ho chci mít. Rozeznávám v jeho kožichu mnoho jizev. Čekám ještě několik okamžiků, abych ho měl v té nejlepší pozici. A pouštím se stromu…
Neroztahuji křídla, místo toho se nechávám přitahovat zemskou silou a měním se. V několika okamžicích se mé tělo zvětšuje, formuje a mění. Netopýří křídla mizí, rychle mi přibývá tělesná hmotnost, rostou mi končetiny a na nich obrovské drápy. Tělo se pokrývá hustou srstí.
Werewolf stihl pouze zvednout hlavu, když na něj shora dopadlo mé obrovské medvědí tělo. Než stačil jakkoli zareagovat, máchnutím prackou jsem mu otevřel hrudník. Nutnost regenerace ho zpomalila a já tak měl dost času. Se zvířecím řevem jsem vrazil tlapu do těla lykantropa a vyrval bijící srdce. Jeho tělo ztuhlo. Jedinou ranou jsem z životodárného orgánu udělal krvavou kaši a werewolfovo tělo se složilo na zem. Navždy. Tenhle již nebude otravovat Písecké upíry.
|