Nemohla se dočkat rána, nemohla dospat. Konečně přišlo. Vyrazila do školy jako každý den. Výuka se vlekla jako rozteklá žvýkačka. Neustále vyhlížela z okna a nemohla se dočkat, až ho opět spatří.
Konečně zvonek oznámil konec vyučování a Ivana vystřelila ze třídy jako naolejovaný šíp. Málem běžela, aby jí třeba neutekl, aby tam ještě byl. Když ho spatřila, zpomalila. Nemusí přeci vědět, že měla strach, aby tam byl a navíc musela vypadat docela komicky s obrovským batohem na zádech, bundou v ruce, rozhlížejíc se všude kolem sebe jako pomatené kotě. Jakmile ji spatřil, jeho rty vykouzlili neuvěřitelně krásný úsměv. Vyrazil jí naproti. Políbil ji a chytl za ruku. Za sebou jen slyšela závistivé syčení svých kolegyň ze školy. Jen se lehce usmála.
„Musím Ti něco říct, Ivčo.“ Zastavil se v parku a posadil se na lavičku. Usadila se vedle něj a dívala se do jeho hlubokých očí. Byla napjatá. Nevěděla, co přijde, jestli to bude dobré, nebo špatné. „Povídej.“pobídla ho po chvilce. „Celou noc jsem nespal a přemýšlel jsem, jak Ti to říct. Nebo jestli vůbec. Neříká se mi to lehce, protože se mi to ještě nestalo. Sice už jsem to měl vymyšlený, ale teď, když Tě vidím, jsem to zase zapoměl. No tak já začnu asi takhle. Večer jsem přišel domů a dal jsem si studenou sprchu. Tu jsem potřeboval po tom krásným polibku. Když jsem se trošku probral, lehl jsem si do postele. V hlavě si se mi začala procházet Ty. Nespal jsem, jen jsem nemohl myslet na nic jinýho. Představoval jsem si, jak jsme spolu a jak je nám krásně. Víš, v tu chvíli jsem si uvědomil, že Ti musím říct pravdu. Už delší dobu Tě sleduju, strašně moc se mi líbíš. Za Tvůj úsměv bych dal cokoliv. Vím, kam chodíš, vím, co čteš, vím, co máš ráda. Vím toho o Tobě docela dost a Ivčo, miluju Tě. Teď už vím, že bez Tebe nemůžu být. Zvykl jsem si na tu myšlenku, že patříme k sobě tak moc, že už tomu docela i věřím. Takže, jestli Ty mě nechceš, tak mi to prosím řekni hned, protože později už by to nemuselo být tak jednoduchý. A pro mě už vůbec.“seděla, dívala se na něj, neřekla ani slovo. Byla unesená jeho řečí. Nechápala, co jí to tu vlastně chtěl říct. Omílala si tu větu: miluju Tě, miluju Tě, miluju Tě…myslela, že jí srdce radostí vystřelí z těla ven a vyletí až do vesmíru a tam exploduje a roztříští se na milion kousíčků.
Netrpělivě se na ní díval a čekal, co mu odpoví. Dívala se na něj strašně dlouho. Nevěděla, co mu má říct. Připadalo jí, že cokoliv mu řekne, bude oproti jeho řeči strašně fádní. „Já Tě neznám, nevím, co máš rád, z části vím, co čteš, nevím kam chodíš. Máš náskok. Každopádně bych byla moc šťastná, kdyby si mi dovolil to poznat. To a mnohem mnohem víc. Je to sice jen jeden den, ale zamilovala jsem se. Ani si nedokážeš představit jak moc.“ Nic lepšího ji v tu chvíli nenapadlo. Políbil jí a pevně ji chytl za ruku. „Jsem nejšťastnější člověk pod sluncem. Chtěl bych Ti představit maminu. Cítíš se na to?“ oči mu zářili jako dvě hvězdy na temné noční obloze. „Sice sem stydlivka, ale jednou to stejně přijde, tak proč ne dnes. Jen si odnesu věci domů, ať nejdu jako vánoční stromeček. Ju?“ jen souhlasně kývl. Celou cestu k ní si povídali.
Odnesla si tašku do pokoje a pozvala ho dál. „Posaďte se u nás. Dáte si něco k pití?“nahodila naprosto vážný obličej. Elegantně se usadil na postel a pronesl: „Smím-li vás poprosit, slečno, dal bych si nějakou studenou limonádu.“ Malinko se uklonila a ztratila se ve dveřích. Za malý okamžik se vrátila a v ruce měla skleničku s oranžovou tekutinou. „Prosím.“roztomile se usmála. „Oh, děkuji. Kolik jsem dlužen?“ „Jednoho vobrovskýho hubana.“ Posadila se vedle něj a našpulila rty. Položil ji pomalu podél sebe a díval se na ní.“Kam si ho slečna bude přát?“ prstem ukázala na pusu a zašeptala: „Sem.“ Líbali se dlouze a vášnivě. Celým tělem jí procházelo horko. Byla nervózní, ale nechtěla přestat. „A sem.“ Ukázala na krk. Jen se na ní usmál a líbal jí krk. „A mám pokračovat v této trase?“ zeptal se a zvednul oči. Věděla na co čeká, popravdě to chtěla taky. Ale přišlo jí to příliš brzy. Ale co, dělá to každý. Souhlasně kývla.
Svlékl jí tričko a líbal ramena, bříško, pupík. Hladila ho po zádech, měla přivřené oči.
