Zamyšlení nad lidmi, přírodou, časem a velikostí..
Ležím v posteli. Hlavou se mi honí myšlenky. Po stropě jezdí strašidelná světla z rušné ulice pod oknem. V noci tu nejezdí tolik aut jako přes den, ale i tak je jich hodně. Zebou mě nohy. Otevřeným oknem proudí do pokoje chlad noci. Vítr si hraje s dlouhou záclonou, tma pohltila všechno. Stejně je to zvláštní, jak je noc jiná a krásná a přitom plná nástrah. Ve dne se všichni cítí v bezpečí. Ale jak se zešeří, probudí se v lidech pudy, staré pudy, kdy ještě žili v jeskyních, v noci vyli vlci, obcházely divoké šelmy a ten kdo vyšel ven se už nevrátil.
Zdá se, že v noci všechno spí hlubokým spánkem, ale noc je stejná jako den. Jenom ve dne jsou vzhůru jiní živočichové než v noci a taky je jich možná ve dne víc.
Příroda to má dobře zařízené. Jen v jedné věci se spletla. V člověku. Protože ten ji zničí...
Miluji noc, tmu. Je krásná, je tajemná a přitom tak zřetelná a jasná. Člověk může vidět v noci, když chce. Sice ne jako kočka, ale dokáže se dívat po tmě...
Kočka je stejně zvláštní živočich, vznešený a moudrý. Kočka je taková zvířecí čarodějka. Vidí do budoucnosti, dokáže vycítit nebezpečí. Když vidím naši kočku, jak sedí na okně a nesoustředěně se dívá ven, říkám si, co teď asi dělá, na co myslí? Sedí a vypadá, jako by ani nebyla v našem světě a v našem čase. Možná, že není, možná jen přemýšlí nad svými drobnými kočičími problémy....
Všichni máme problémy a někdy se nám zdají neřešitelné... Představte si, že se zvětšujete. Když se mi nějaký problém zdá neřešitelný, tak se zvětším. Ale ne do velikosti obra, mnohem víc a ještě víc... do velikosti země a vesmíru a pak si představím, že mám vesmír na dlani a že ten můj problém je proti tomu všemu obrovskému tak malilinký, že je úplně jedno, jak se rozhodnu, nebo jak ho vyřeším, protože to vůbec nic neznamená...
Jsou věci velké, jsou věci malé... Nám se mravenec zdá malý, nějakému mikroorganismu se mravenec jeví jako obr. Pro zeměkouli jsme my mravenci a pro vesmír jsme jen mikrobi. A možná, že pro něco obrovského je vesmír jen malou černou tečkou. Ale všem záleží na jejich životě i přes to, že ten život stejně neovlivní chod času, ale je jen malinkou částečkou malého puzzlíku...
