|
Za svitu měsíce v úplňku,
slibilas mi lásku svoji,
a tak jak hit módního doplňku,
zasáhla mysl moji.
Neskrývám, že nemohu.
Pochopit tu změnu.
Snad jednou se k tomu domohu.
Snad najdu cizí měnu.
Ty odešlas do nenávratna,
jen parfému vůně po tobě zbyla,
snad nebyla doba nepoplatná,
jen voda to vše smyla.
Jsi pryč a já cítím krev,
tu krev jíž po sobě zanechalas,
a v srdce mém zní stále řev,
když s dýkou v srdci neplakalas.
Až tě najdu zemřeš mi v náručí,
má lásko dávná zhrzená,
jsme podivné době v područí,
a tráva je stále zelená.
Zemřeš pamatuj na to slovo,
odplatím tvou krutou zradu,
zemřeš a jen právě proto,
že topím pro tebe v žalu.
|
