Dřevník
Jednou, to za mladých let kdy jsem ještě věříval na strašidla, jsme se s klukama vypravili do Studénského lesa o jedenácté hodině na dobrodružnou výpravu. Po cestě jsme si samo sebou řádně dokazovali, že nemáme vůbec strach.Popravdě měli jsme v kaťatách a už se již povážlivě stmívalo. Honza nám vyprávěl, že v tomhle lese žije prý Dřevník.
Je prý dobré dva metry vysoký, kůži má jak kůra a oči, oči ty má napůl červené a napůl zelené. Z rukou mu vyrůstají dlouhé drápy. ,,Povídačky“, prohlásil jsem, ale strach má velké oči a tak jsme se vystrašení vypravili do lesa. Na okraji stál malý hřbitůvek, který ještě dokresloval strašidelnost místa. Šli jsme dál a najednou, byli tam dvě červené oči, úlekem jsme oněměli. S úlevou jsme se zasmáli dvěma vzdáleným lampám. Vyrazili jsme hlouběji do lesa a šli jsme po sotva viditelné lesní pěšince,když tu….. Stál tam, dvoumetrová postava s planoucíma očima, temná postava se tyčila a obrysy dlouhých paží zakončovaly obrovské drápy. Otočili jsme se k útěku, když jsme narazili přímo na hrbolaté dvoumetrové tělo. Postava vydala chrčivý zvuk. S hrůzou jsme pozorovali, jak z lesa vystupují další nemenší postavy. Obstoupili nás. Cítil jsem, jak se Ondra vedle mě sesul k zemi. Pak už jen hukot v hlavě a za okamžik jsme na zemi leželi všichni tři. Probrali jsme se svázaní. U jakéhosi obřadiště. Kostra zahalená v bílých cárách mě křečovitě chytla za ramena a vyzdvihla mě do vzduchu. Nakonec mě s prudkým úderem hodila na hladký kámen uprostřed Dřevníků. Z huku jejich hladů pozdvihla podivný nůž, pak už jen bolest a tma…..
Citujme ještě úryvek z místních novin: ,,Dnes ráno byly ve Studenském lese nalezena tři těla chlapců ve věku 12 let. Podle policie šlo asi o nějakého šílence. Nikdo si však nedokáže vysvětlit vytetovaný pentagram na krku obětí…“
