Velká řeka

Z výšky ji uvidíš, stříbřitou nit.
Osudy národů chodí k ní pít.

Od paty Šedých hor k Velkému Moři.
Vymílá břehy a dějiny boří.

Když kolem Hvozdu rozbíhá se,
prvně se podiví elfské kráse.

Pak už dál spěchá, kol Les ten,
kde Sličný lid žije Zlatý sen.

V místě, kde bouří, dech se tají,
Rauros ji lidé nazývají.

Na břehu východním leží Stín,
zem Pánů koní na západním.

Ke svému cíli již plyne tiše,
kde protíná hranice gondorské říše.

O tom, co poznala, vypráví Moři v zátoce Belfalast.