Fragment III. sbírky "Ve stínu svatyní"

SAMOTA
Volám, tak slyšte moje volání.,
ať rozlehne se po pláni
a od stěn skleněných odrazí se zpět.

Uvězněn jsem, tak puťte ven mou duši,
tep ve spáncích těžce buší
a mysl chce být svobodná.

Volám, však zde je jenom prázdnota
a nekonečná samota
neodpoví volání.

Tak vrhám, proti sklu já kamenem
a nekonečným pramenem
střepů já zůstávám zde stále jat.