„Budte nam vitani pocestni.“
„I ty bud pozdraven“ zahrímal Asiraelis.
„Ale no tak Asi, nech to ho predvadeni. Jsme radi, ze mate zajem. Bylo by od vas mile kdyby jste nam dal stul a tri piva.“ řekla Zani.
„Ale jiste jak si prejete.“
Nasi dobrodruhove Asiraelis, Liathan a spanila Zani se posadili k nejblizsimu stolu. A behem cekani na korbely zapredli tento hovor.
„To zase byl tyden“ zacal Liathan
„No ja nevim nebylo to zase tak hrozne snad jenom ta banda lupicu-ghulu co nas prepadla po cestě sem“ prerusil ho Asiraelis, „ nebo snad myslis toho draka, to souhlasim to byl sok“
„Proc vzdyt s tim jsme se domluvili“reagovala Zani, když v tom se k nim pritocil hostinsky a umistil pred kazdeho pekny korblik.“diky, co jsme dluzni“
„Ne ne takovi cestovatele jako vy budou platit az vecer, jiste se zde prece ubytujete“
„No ja bych rek ze jo. Co ty na to Liu.“
„Ale jo, jen snad kolik to bude stat“
„Jen par medenych my jsme skromná hospůdka, u nas ceny nejsou vysoké“rekl hostinsky a zase se vrhnul do viru zbytku mistnosti.
„Hmm a s kvalitou piva jste na tom stejne“ procedila Zani skrz koutek.
„No nic nechme toho obratme to radsi do sebe a potme spat.“
„Ne ja bych si radsi promluvil o tom jestli jste nemi dojem ze s tim drakem nebylo neco v poradku jestli nas sem nepustil moc snadno. Skoro jakoby chtel aby jsme sem sli.“ zacal dumat asiraelis
„ Ne to vyresime az rano.“ rekl ospale Liathan.
„Dobre Liu.“
„Brou“
„Spi sladce.“
„ Jo a ty odpocivej v pokoji.“
Nyni si predstavte, ze na stejne misto dostavite jako duch o nekolik dni pozdeji. Nikde nenajdete ani jednu zpravu o jakých koli pocestných. Snad az na to ze v denim svetle jsou místní obyvatelé ponekud nasedli.
Co je vsak jeste divnejsi vypadato ze vesnice ma nove tri obyvatele, dva muze a zenu. Hmmm Co to?
To se nikdo nikdy nedovi.
