Teď když se za okny převalují kupy sněhu a vločky plné pohody přikrývají tu smutnou přírodu a teď když jsem se doslechla, že se připravuje film o Narnii. Cítím chuť napsat svůj názor na téma Letopisy Narnie, film, reklama , Pán prstenů.
To že by reklama, popularita, počítačové hry, plastové figurky, trička, hrací karty, hrnky s obrázky a další podobné blbiny příběhům země, které vládne Aslan mohly ublížit?
To si nemyslím. Za prvé si dovoluji tvrdit, že reklama jim neublíží. Skutečně dobré příběhy, zůstanou dobrými příběhy, i když budou mít příšernou obálku. Příkladem je Harry P.; reklama kolem něj je nepřehlédnutelná, kýčovitá a zajímají se tak o něj i ti, kteří by o něj jinak ani pohledem nezavadili, a kteří mu nerozumějí a ani nikdy neporozumí. Přitom ty knihy jsou úžasné (ať si kdo chce říká co chce) a mají i smysl (ale to sem nepatří, nechtěla bych mu tu dělat reklamu).Dalším příkladem je již zmíněný Pán prstenů; kolik lidí vidělo filmy a chtělo si (kvůli tomu že to bylo in) přečíst i knihy. Viděli jen zajímavý velkofilm s pěknými triky, ale nic víc, kdo nečetl P.P. nepochopí, v čem spočívá jeho kouzlo a jak se filmy povedly. Dřív jsem vyskakovala z kůže, když jsem viděla třeťáky, čtvrťáky nebo páťáky vracející se ze základek a křičících po sobě hlášky z filmů, nebo když se jeden s výkřikem „Elendííl“ vrhl na druhého. Ale teď se už jen usmívám a vzpomínám na toho, který na otcovu radu odplul s devíti loděmi ze zkázy Númenoru do Středozemě, kde založil slavnou říši. Nedávno si jedna holčička pujčovala v knihovně tři časopisy Kačer Donald, ptala jsem se jí, proč si nepůjčí nějakou knížku a ona na to „ protože tu ještě nemáte šestý díl Harryho Pottera“, „a kolik ti je?“ ptala jsem se, „jedenáct a půl“ , přiznávám, že v tu chvíli mi začala pěnit krev. Ale nenechala jsem ji dál „ a to už jsi přečetla všecky ostatní?“ zněla moje další otázka, „jo a nejvíc se mi líbil ten poslední,protože je nejsmutnější, je hrozné, že ho zabila zrovna jeho sestřenice“, „aha, tak to vrať do 23. 12.“ Bylo jediné co jsem jí řekla (jinak nevím jestli bych na ni začala být hrubá nebo se začala smát).
Co se týká srovnávání Letopisů Narnie s Pánem prstenů zastávám názor, že to nejde. Oba tituly sice patří mezi knihy fantasy, ale do úplně jiné kategorie. Dovoluji si tvrdit, že čtenář L.N. by nebyl schopen porozumět P.P.,a čtenář P.P. by z L.N. neměl ten správný prožitek. Je to jakoby jste srovnávali nějakou výbornou knihu pro děti (podotýkám pro děti, ne pro starší o dětství) s některou nadčasovou románovou klasikou. Zkrátka a dobře, na obě knihy je třeba jiný věk. I když, teď mě napadá, že to není zas tak pravda. Hlavní rozdíl je v to, že z L.N. dýchá úžasná pohoda,jsou tak trochu naivní, a při jejich čtení máte pocit, že se nic moc zlého nemůže stát. Zato P.P. je mýtická sága, kde dobro zvítězí jen o uhryznutý prst, a kde je to všechno mnohem vznešenější a realističtější. Ale zpět k původnímu problému; film, reklama , Narnie.
A za druhé si velmi těžko představuji pana Tumnuse na tričku, a ještě hůř někoho, kdo by si jej koupil. Myslím, že tyto příběhy se nikdy nestanou objektem zájmu masového publika. Maximálně tak měsíc po uvedení filmu do kin. Ale to je můj názor a možná, že skutečnost mě ještě překvapí. Kdyby se tak ale stalo, přátelé Narnie zůstanou jejími přáteli stále. Ostatní ji budou přepírat, propírat a říkat jaká to není hloupost; další fantaskní tvorové, nebo co je to za … pro malé děcka. Přitom se budou zahrabávat do své omezenosti zapomínaje (jako Zuzana), že tyto „blbosti“ sami zažili (nebo to budou takoví chudáci, kteří je ani nezažili) a možná jsou to jen převleky pro něco s čím se denně setkávají. Jako Kalorňané budou Narnii nazývat příšernou, hloupou a „nenormální“ zemí.Ale možná, že někdo , kdo by o ní jinak neslyšel ji pozná (Aravis) …………….
A už díky jednomu takovému člověku by to mělo smysl.
Myslím, že ať si Kalorňané o Narnii říkají co chtějí, Narniaňané zůstanou Narniaňany. A my co už se tam nemůžeme vrátit? („jedenkrát v Narnii králem či královnou, provždy v Narnii králem či královnou“) zůstaneme jejími přáteli.
Prosím omluvte ten nedozírný oceán chyb, kterým jste právě propluli.
