......Děti si pohrávali před svými domy,lidé z Tas Noroldu nezakazovali svým dětem zůstávat déle venku a vlastně je nijak neomezovali.Starci sedící s dýmkami v rukách před svými domky bafali tiše kroužky dýmu do celkem mladé noci.
Ideler si neuměl představit že by se jeho město,život a cokoliv ostatního rozpadlo.
Pousmál se, když se díval jak rozčilená matka hubuje svédítě za to že se pokoušelo házet kamínky do komína,a znovu se otočil na své místo,nehybný jako socha,aby mohl pozorovat své okolí.
Tas Norold bylo království takové střední velikosti.Rozkládalo se zhruba na nějakých děvěti set kilometrů území.Jeho hlavním městem byl Ton Alnar.Na jeho území,tím myslím Tas Norold,se rozkládalo všelicos.Od menších bažin,lesů,sem tam jezero či skála,ale celkově to byla holá země,se spoustou půdy na obdělávání,protože z větší části tvořily zemi planiny.
V jeho blízkosti sídlilo království Dronagu,třikrát tak velké jako Tas Notold a ve kterém bylo největší město Tamirielu,Tal Rhovanion.
Na severu mu sousedilo království Dwait a na západě velké císařství Aliance,které spolu s Říší byly hlavními spojenci proto zlu.Samotřejmě že se nevědělo odkud krvelačné bestie vycházejí,ale všichni měli svá tvrzení a předpoklady.
Všeobecně se věrilo,že nájezdy pocházejí ze země Grubannon,království jež bylo nevalně proslaveno černou magií a temnými vlky,kteří obcházeli kolem hranic a napadali bezbrané.
Po světě obcházel neznámý stín,kterého se všichni báli,před kterým utíkali.To všechno se rozpoutalo jen jednou věcí.Existencí Demonaxe,temného boha jež vyšel skrz neznámý portál do tohoto světa.Ten portál se stal nadějí pro statečné dobrodruhy,kteří se ho vydali hledat.Z těchto dobrodružných lidí se dosud nevrátil nikdo.
Kdyby se portál zavřel,s velkou pravděpodobností by Demonax ztratil svou dosavadní sílu a zlo by možná stáhl s sebou.Ale ani to není jisté.
Vypadá to,že se ale nic takového nestane a Bůh chaosu jak se Demonax nazývá,dále ničil vše co mu pod jeho temné spáry příšlo.Kdyby se mu povedlo zotroči veškeré lidstvo,světlo by se změnio v tmu,voda v oheň,radost ve smutek,láska v nenávist.Jeho krutovláda by byla strašná.
Konec tohoto úseku s novějšími dějinami Tamirielu a přesuňme se k postavě která nás zajímá,k Ideleru.
Po pravdě nevydržel a usnul,ale nemějte mu to za zlé.
Přece jenom mít osmnáctihodinovou hlídku není žadný med.
Co nevidět se,ale probudil.Měsíc postoupil a on usoudil že si zdříml asi na tři hodiny.
PRASK
Ozval se hromový rachot a brána se zatřásla.Rychle se postavil na nohy a jediný zděšený pohled mu stačil na to,aby zjistil co se děje.Na město znovu podnikli nájezd.Sice menší než se slušelo na tak velké město jako je Ton Alnar,pomyslel si Ideler,ale vzhedem k tomu,že pod branou řvalo na padesát divokých bestií i tak měli co dělat..........
