spálený krk od slunce rty rozpraskané,
s jedinou myšlenkou na tebe
vleču se krajinou prázdných tváří,
však vzkazy z nebe od tebe, to zebe !
vydal jsem se přes poušť bez vody a s nadějí
že čím dál, tím blíž ti jsem
sny mé či skutečnost ? kdo ví ?
cítím, necítím, vidím, držím ? za ruku mě vem
věčná cesta světem, hledání dokonalých plných pocitů
energie ze srdce zrozená z kapek života
ještě jednou kolem světa a pak ještě půl
všechno svoje bytí přetavím v ten pocit co za tebou letí
spolehni se na mě ulehni a znav mě
nekonečno ? maličkosti mě nezajímají !
jedno tělo ? jedna duše ? básnické klišé !
energie ? pocit ? vůně ve větru ?
myšlenka, prchavá že snad skoro pochybuješ
věčná cesta někam, kde snad …
cesta, život, cesta s cílem
a na konci klid, naplnění, rovnováha
