Dneska ráno navštívím svoji velkou lásku,
Zajdeme si společně do stoky na vycházku.
Včera jsem si zkontroloval odemčenost mříží,
tak vím, že nám cestu do kanálu nezkříží…
Procházíme vstupní branou kolem hejna krys,
jdeme dále úzkou chodbou, kde sladce voní hnis.
Atmosféru trochu kazí párek chcíplých laní,
to se však dá ignorovat, když jsme zamilovaní.
Maso těchto zvířat zřejmě zachutnalo rybám,
zatímco svou milovanou na hebké rty líbám…
Všude kolem hučí trubky od stavebního jádra
a já v této symfonii své milé hladím ňadra.
Ve stoce teď pluje mouka ze starého mlýna,
zrovna když má ruka šátrá kolem jejího klína.
Společně se oddáváme zvukům potrubního jazzu
a já jí k tomu levou rukou do kalhotek vlezu.
Líbáme se u vlhké zdi poštípáni hmyzem,
pak jí svléknu bílé tričko ušpiněné slizem.
Kdysi černá minisukně, teď potřísněná hleny,
též padá mým přičiněním bez protestů k zemi…
Oba se teď milujeme na chladné dlažbě stoky,
ve vřelém objetí přeslechnem čísi kvapné kroky.
Správce nás tu chytil a vyhání nás se svítilnou v ruce,
rychle berem oblečení a běžíme tam, kde tušíme slunce…
Až venku vidím jaká je moje milá kráska,
s veškerým tím bahnem, slizem… To je zkrátka láska!!!
