|
|
PŘEZDÍVKA
,,Popiš mi jak vypadá?“Pobídl ho Richard a Robin tedy popsal Danu a hezky.
,,Á, to je Dana, ochránkyně přišla se mnou.Pomůže nám proti Krakosovi,“ pousměje se na něj.
,,Ona, taková křehká?“Diví se a tváří se jako když přemýšlí
,,Nenech se zmýlit, troufla si na strážného v Marně.“Kývá na něj významně Richard.
,,Vážně?“A překlonil se přes zábradlí, aby lépe viděl, nejspíš hledal Danu.
,,Však ona přijde, zatím si dej pivo,“ pobízí ho Richard a vtiskl mu ho do ruky.
,,Díky,“ kývne na něj,,a ona se mi ještě omlouvala,“diví se Robin a lokl si piva.
,,Pojď si zatancovat Robine,“ přiběhne k němu Diana a prosí ho.
,,Tak jo,“ souhlasil, podal Richardovi své pivo a v mžiku zmizel v davu.Dana tam pomalu přišla a rozhlédla se jestli je někde neuvidí.Opřela se o zábradlí vedle Richarda a dívala na tančící dav.
,,Tak ty si se srazila s Robinem?“Usmívá se na ní Richard a trochu si lokl svého piva.
,,Jo, ale nerada,“ opoví mu Dana a sleduje tančící pár na kraji, který se směje, popíjí a hlavně tančí.
,,Aha,“ řekne a také se tam zadívá a znovu si lokl svého piva.
,,Chceš jít?“Nabídne mu Dana s úsměvem a stoupne si na kraj parketu.
,,Rád,“ řekne, položí piva na zábradlí a jdou mezi tančící dav.Richard tancuje skvěle, zprava se k nim, ale blížil Robin s Dianou, zastavili se před nimi a sledovali je.
,,Ahoj,“ pozdraví je Robin a sjede Danu zvědavým pohledem.
,,Ahoj,“ odpoví mu s úsměvem a zahledí se na něj zvědavým pohledem.
,,Zamlouvám si příští kolo,“ řekne a aniž by jí nechal odpovědět, tak s Dianou zase odtancovali jinam.Dana si tedy potom musela zatančit s Robinem jedno kolo, byla to docela legrace dělal u toho všelijaké grimasy.
Najednou přiběhl nějaký malý mužík a když viděl Danu jak si tu v klidu tančí zhluboka si oddychl a hned potom šel k Richardovu otci a něco mu šeptal.Tvářil se že je potěšen a pak přišel k nim.
,,Jestli nám chceš pomoct proti Krakosovi tak si zítra vyzkoušíme co dokážeš.“
,,Dobře,“ kývne a prosebně se otočí na Richarda.
,,Co by takový bojovník měl umět?“Zajímá se Dana.
,,Střílet z luku, měl by být rychlí, měl by umět zacházet s mečem….,“ odpověděl jí.
,,To první mi jde, to druhé trochu a zacházet s mečem mě učíš, zopakujeme si to?“
,,Klidně, pojď,“ řekne a oba odchází z oslavy pryč.Richard po cestě na zem vzal ještě další meč z jednoho domku.
,,Tohle je dýka, dá se použít na obranu, ale i k útoku,“ vyndal dvě dýky a jednu jí podal.
,,Zaútoč na mě,“ řekne a sleduje její nevěřícný výraz,,Co?“Diví se Dana a ustoupí od něj dál.
,,Jen mě poslechni,“ tak se na něj tedy vrhla a on ji jediným lehkým máchnutím ruky odrazil.
,,Znovu,“ pobízí jí a ona to celé zopakovala.Takhle to šlo celé tři hodiny.
,,Už ti to jde, dáme si, ale přestávku,“ tak si sedli na zem a Dana chvíli odpočívala.
Za chvíli se, ale zvedli a začali bojovali.,,Och,“ hlesne protože Dana ho málem řízla do obličeje.
,,Promiň, to jsem nechtěla,“omlouvá se mu a skloní dýku k zemi.
,,To nic,“ kývne hlavou,,teď to zkusíš s mečem,“ jeden jí podal, už nebyl tak těžký.
,,Ted!“Křikl a vrhl se na ní.Bezpečně se mu vyhnula a sekla po něm mečem, ale on to bez problémů odrazil.Takhle pokračovali dlouho, až do noci, ani oslava už nebyla slyšet.
Ke konci už bylo znát celkem i zlepšení, ale také únava.
,,Běž už spát zítra musíš mít sílu,“ pousmál se a pomalu odešel.Ale Dana nešla, vzala si luk a střílela na terč kterým byla volně se pohybující voda, různě rozmístěná okolo ní.
,,Co tam děláš?“Ozve se.Dana se tak lekla, vystřelila šíp který se, ale naštěstí zabodl do vedlejšího stromu,,Kdo tu je?“Polekaně se rozhlédne po okolí.
,,To sem já.“Ze stínu vyšla trochu otřesená Diana a dívala se na šíp, který byl vedle ní zabodnutý ve stromu a k tomu v přesné výšce jejích očí.
,,Tohle mi už nikdy nedělej, prosím,“ vydechne vylekaně Dana.
,,Slibuji ochránkyně.“Kývne na ní Diana a zadívá se na zabodnutý šíp.
,,Co potřebuješ?“Ptá se Dana a přejde ke stromu ve kterém je zabodnutý její šíp.
,,Co?“Odtrhla od něj oči Diana a podívá se na Danu přemýšlejíc co chtěla.
,,Přece si sem nepřišla jen tak?“Zajímá se, chytne za hluboko zabodnutý šíp a silným trhnutím ho vytrhne z kmene stromu a znovu pomalu vloží do luku a zamíří na cíl.
,,Né, přišla jsem ti říct že ti budu zítra držet palce,“ pousměje se na ní a sleduje co dělá.
,,To si hodná, budu to potřebovat.A Diano…,“ zaváhá s otázkou, kterou jí chce položit.
,,Ano?“Usměje se na ní a čeká co jí chce říct.
,,… proč po mě tví bratři pokukují?“Diví se Dana a Diana se rozesmála,,Líbíš se jim,“ odpoví.
,,Já?“Diví se Dana a skloní luk k zemi, aby nikoho nechtěně nezasáhla.
,,Ano ty, jsi jiná než všechny ostatní,“ oznámí jí s úsměvem Diana a sleduje jak se tváří.
,,A jak?“Zajímá se Dana a čeká co jí na otázku odpoví.
,,Hlavně tím že se nebojíš vzít do ruky meč a použít ho,“ ukáže na něj jak je zavěšený na koženém opasku okolo pasu Dany.,,To je ale normální ne?“Ptá se a sleduje reakci Diany.
,,Právě že není.A až skončíš se zkouškou tak ti vymyslím přezdívku která tě dokonale vystihne,“ řekne a odchází.Dana tam ještě chvíli stojí a pak taky odchází spát.
Ráno ji budila Diana,,Ochránkyně vstávej, už je čas,“ mluví na ní a čeká až se vzbudí.
,,Už jdu,“ protáhne se Dana a něco posnídá.Diana ji potom odvedla na kraj vesnice kde už čekal Richardův otec i on sám, Alex, Robin a nějací zvědavý vesničané.
,,Připravená?“Zeptá se jejich otec a zvědavě si jí prohlíží.
,,Ano,“ kývne na jeho otázku a nervózně se rozhlédne po přihlížejících vesničanech.
,,První zkouška je lukostřelba.Tvým protivníkem bude Robin,“ řekl a podal jí luk.
,,Nebudu tě šetřit,“ pousměje se na ni Robin a s úsměvem si vzal svůj luk.
,,To ani nemusíš,“ namítne Dana když před ně postaví terče.
,,Každý jich musí zasáhnout co nejvíc,“ řekne jeho otec a podá každému jiné šípy.Dana si je ochotně vzala,měla nažloutlé zato Robin černé.
,,Hlavní je také rychlost.Tak, teď!“křikl a oba současně vyběhli.Dana se musela dost ohánět, aby Robinovi stačila, ale její šípy si vždy našly cestu k terči takže ho brzy dohnala.
,,Dobře.Ted musíte najít brašnu která je někde v lese a zase se s ní vrátit sem….,“ na chvíli se odmlčel,,…Richarde si na řadě.TED!“Křikl.Dana hned vylezla na nejbližší strom a pádila na obhlídku.Hledala dlouho, ale nakonec ji našla, ležela na pařezu a u něj byl zapíchnutý meč.Slezla a ze stromu a šla k němu, po cestě napínala uši protože to bylo dost snadné a to jí nesedělo.Když už měla brašnu na dosah ruky něco zaslechla, nenápadně uchopila meč a chystala se k útoku.
,,A mám tě!“Křikl někdo.Dana se v tu ránu otočila a uskočila mu z cesty.
Protivník se k ní otočil a znovu zaútočil.Na poprvé ho odrazila, ale bylo jasně vidět že on má víc síly.Úspěšně mu nějakou dobu odolávala, ale nakonec neodolala a skončila na zemi.Sklonil se k ní a přiložil meč na hrudník,,Je konec,“ hlesl a nadechl se.
,,Myslíš?!“Usměje se, chytí ho za ramena a nohama přehodí před sebe, udělal takové malé salto a přistál tvrdě na zemi.Dana se zvedne a přiloží mu meč na krk, už se ani nepohnul.
,,Dobře.“Ozve se zprava a mezi kmeny se objeví Robin, Richard a jejich otec.
,,Co to má znamenat?“Diví se Dana a těká pohledem z jednoho na druhého.
,,To znamená že si uspěla,“ usmívá se Robin, jde k ní a s úsměvem jí objal jako by byla sestra.
,,Alexi, vstaň už,“ pobízí ho jeho otec.
,,To byl Alex?“Osoba na zemi vstala, sundala si kápy a skutečně to byl Alex.Dana sevřela rty a nebyla schopna cokoli říci, trochu se upravil protože ho tím saltem pěkně rozčepýřila.
,,Tak pojďte musíme zpět,“ promluvil jejich otec a přívětivým gestem ji zavolal k sobě.
Tak se tedy vrátili a Diana Daně s úsměvem gratulovala za úspěšně dokončenou zkoušku.
,,Mám pro tebe tu přezdívku,“ kaboní se ní a přitáhla si jí blíž k sobě.
,,Ano, poslouchám?“Zajímá se Dana a čeká co jí asi řekne.
,,Kočka,“ usměje se a tváří se že je na sebe hrdá.,,Kočka?“Diví se Dana a sleduje jí.
,,Ano jsi stejná, na povrchu roztomilá a vlídná, ale uvnitř jsi divoká a nespoutaná.“
,,To je hezké, díky,“ usmívá se a rozhlédne kolem sebe.
,,Nemáš zač Kočko, teď aby si na tebe dávali pozor,“ řekne, ukloní se a zeširoka usměje.
,,Tak co?“Ozve se její otec a zvesela k nim přijde.Diana se k němu otočí a s úsměvem mu odpoví.
,,Dobrý a Dana má novou přezdívku,“ pochlubila se mu hrdě Diana.
,,A jakou si jí vymyslela?“Položil ruku na její rameno a zvědavě se na ní zadíval.
,,Kočka!“Řekne s pýchou a celá se začala vrtět za strany na stranu radostí.
,,To se k ní dokonale hodí, po tom co ukázala dneska,“ přitakal její otec a nad něčím se zamyslel.
,,To teda jo!“Trvá na svém Diana a ohlédla se po otci.,,Akorát ji musíme pokřtít,“ upozornil jí.
,,Pokřtít?“Diví se Dana a prohlíží se je překvapeným pohledem.
,,Nic to není pojď,“ řekne a odvedl ji k protějšímu domu a zabušil na dveře,,Anno, kde si?“Křikl.
,,Tady Gregore co potřebuješ?“Z domu vyšla statnější žena kolem čtyřiceti let a černými krátkými a kudrnatými vlasy.
,,Já ne, ale tady naše kočka,“ pousmál se a strčil Danu dovnitř jejího domu.
,,Tak to ty si způsobila ten rozruch?“Ptá se a zavírá za ní dveře.
,,Ano paní,“ kývne nervózně Dana a prohlíží si její dům, má tam postel,skříň,stůl na kterém má nějaké věci, klacík a na jeho konci je nejspíš jehla, pak ještě jeden a spoustu jim podobných.
,,Já nejsem žádná paní, ale Anna a ty?“Usměje se a obě jdou ke stolu.
,,Mě říkají ochránkyně Dana, teď už, ale i kočka,“ pousměje se a stojí u stolu.
,,Hmm, tak jdeme na to, posad se tu,“ vybídla jí a tak si tedy sedla.Anna vzala do rukou nějaké zvláštní předměty, vyhrnula Daně rukáv, přiložila jí je na rameno a nesrozumitelným jazykem něco pronesla.Pak ještě dodala,,Neboj, nebude to tak bolet.“
,,Vám se to řekne.“Dana se na to nedívala.Ale když Anna skončila ohromně se jí ulevilo.
,,Tak, už to je.Udělala jsem ti zvláštní kočku,“ usměje se na ní a začala štrachat ve skříni.
,,Diky.Ale jak zvláštní?“Zajímá se zvědavě Dana a sleduje jí.
,,Poznáš to až přijde čas, tohle si na tom nech do zítřka,“ podala jí nějaký váček a odvedla ji ven.
Jen co vykročila ze dveří začali tleskat radostí.Když se pak zase všichni uklidnili šla se podívat za Nerisou.,,Tak co?“Zvedne hlavu, ale začne se drbat na krku a tak od ní odvrátí pohled.
,,Bylo to báječné, mám i přezdívku,“ pochlubí se a pomalu si sedne vedle ní na větev.
,,Jakou?“Diví se Nerisa, otočí se k ní a pozorně jí sleduje.
,,Kočka,“ řekne Dana radostně, vyhrne si víc rukáv a ukáže jí svou černě tetovanou paži.
,,To je skvělé,“ mrkne a bedlivě si ho prohlíží, zdá se že jí na něm něco upoutalo, ale neřekla co.
,,Jak pro koho, co řeknu doma?“Vzdychne Dana a přiloží si na tetování váček co jí dala Anna.
Nerisa najednou zastříhá ušima,,To nevím, ale zase vím že sem někdo jde,“ upozorní ji.
,,Co?“diví se a ohlédne, je to naštěstí Richard.,,Ahoj,“ usměje se na ně, když se před ně postaví.
,,Co se to tam děje?“Diví se Dana, když Richard ustoupí tak vidí že se tam začali sbíhat muži.
,,Chystáme se osvobodit vězně,“ odpoví jí a zajímavě si jí prohlíží.
,,Opravdu?Smím jít taky?“Usměje se Dana a začne si ho prohlížet.,,Jistě za chvíli je odchod,“ upozorní je rozhlédne se kolem sebe jako by ještě někoho hledal, ale nenašel.
,,Sejdeme se u lan,“ prohodí Dana a zadívá se na Nerisu.
,,Dobře,“ řekne Richard a hbitě vchází na lávku a míří k lanům, kde se jich už shromáždilo hodně.
,,Půjdu s tebou,“ zvedne se Nerisa a si pomalu protáhne všechny nohy.
,,Tak jo.Ale kam dáme vejce?Brát ho nebudu riskovat,“chvíli přemýšlí,,moment a co Diana?“
,,Souhlasím.Počkám na tebe dole,“ řekne Nerisa a odběhne pryč.Dana mezitím vzala vejce s batohem a šla najít Dianu.,,Chci ti dát něco na opatrování,“ řekne když jí najde.
,,A co?“Ptá se Diana a sleduje její výraz, který naznačoval že je to velmi cenná věc.
,,Tohle…,“ ukáže jí vejce,,..chci aby si ho dobře schovala,“ zdůrazní Dana a podá jí vejce a batoh.
,,Dobře, schovám ho tak že ho nikdo nenajde,“ opatrně si ho od ní vzala.
,,Děkuju.“Usměje se a rychle běží k lanům kde na ni čeká Richard s ostatními, připravenými na útok.,,Jsme všichni, tak jedem,“ křikl Gregor a přivedl Daně koně.
,,Ne, já jedu na Nerise,“ slušně odmítne jeho nabídku a skočila Nerise na záda.
,,Jak chceš,“ sleduje ji s vykulenýma očima.Vyjeli z tmavého lesa a blížili se k hradu.
,,Kam vlastně jedeme?“Ptá se Dana když se k ní přiblížil Alex.
,,Do Starého města, mají ve vězení mnoho našich přátel,“ odpověděl jí a zamířil jinam.
,,Jsi nová tak by si tam měla nechat své znamení,“ otočil se na ní Gregor.
,,A jaké?“Zajímá se Dana a prohlíží si je.Gregor jen vrtěl hlavou a odpověděl.
,,Kočka má přece drápy,“ usměje se a zahledí na ní.
,,Hmmm,“ kývne a něco začne šeptat Nerise, přikývla a zároveň zrychlila.V mžiku skočila na hradbu a sjížděla po ní svými dlouhými drápy, pěkně to drhlo.
,,Co to je sakra?!“Křičeli na hradbách a začali nechápavě pobíhat sem a tam.
,,Návštěva!“Křikne Dana a rychle vyleze na horu.Hlídači se po ní rozmáchl ale uskočila a hned jednu vrazila do obličeje a on se tvrdě skácel k zemi.Dana se rozhlédla a hledala schody dolů.
,,Dej pozor a spusť bránu,“ křikne ještě Nerisa a sjíždí dál.
,,Jasně,“ kývne Dana a seskočí z hradby, vyndá si dýku a jde potich po schodech dolů.Všude běhali ozbrojení muži, ale nevšimli si jí, byli příliš zaneprázdnění.Dostala se až k bráně a začala přeřezávat provez který ji držel.,,Sakra!“Šeptá protože provaz je na ní příliš silný.
,,Hej!“křikne někdo za jejími zády.Hned se otočí a před ní stojí dost velký muž s mečem v ruce.
,,Co tu děláš!“křikne a pozvedl meč vyš jako kdyby po ní měl seknout.
,,Řežu lano, nevidíš?“Křikne na něj vzdorovitě Dana.
,,Ty jedna!“Máchnul po ní mečem a snažil se jí trefit.Vtom jí něco napadlo.,,Nánaná, že mě netrefíš!“Pokřikovala na něj a nenápadně si stoupla před lano.Znovu se rozmáchl, rychle před ním uskočila a on přesekl lano a brána hned na to spadla.Okamžitě se spustil poplach, všude se ozývalo hlasité troubení a vojáci se začali rapidní rychlostí sbíhat na nádvoří.
,,Pako!“Křikla na něj, ale najednou se na ní vrhl, nestačila mu utéct a on jí chytil pod krkem.
,,Aaaa,“ hlasitě zařval, pustil ji a spadl vedle ní na zem s šípem v zádech.
,,Dobrý?“Najednou k ní přijel Richard s lukem v ruce.
,,Jo.“Kývla na něj a utíkala ke dveřím naproti, po cestě se zastavila u jednoho zraněného vojáka ležícího na zemi.,,Kde jsou vězni?!“Strčí do něj a nakloní se k němu blíž.
,,V žaláři,“ oddechuje a začal si jí zkoumavě prohlížet.
,,A kudy se tam dostanu!“Křikne na něj a začne si ho prohlížet, všimne si krve okolo něj.
,,Nedostanete,“ vrtí hlavou voják a drží si krvácející ránu.
,,Chceš se vsadit!Co to tady máš?!“Štouchla do šípu v jeho břiše.,,Auu,“ hlesne a snaží se jí bránit.
,,Ale, ale?!“Chytí jeho ruce a přidrží je u země.Chytí za šíp a prudce ho vytrhne z jeho břicha.
,,Áaaaaa,“ zařve bolestí a nemůže nic dělat proto, aby se jí zbavil.
,,A copak, balí?“Praští ho blíž k raně, znovu, už je skoro u krvácející rány.
,,Tak co!“Křikne.Se strachem v očích se na ní podívá,,Támhle,“ ukáže na malý vchod do podzemí.
,,Jestli lžeš budeš večeře pro mého Salvadora!“Otočil se na Nerisu která měla krvavou tlamu a okamžitě omdlel, ještě mu sebrala klíče co mu cinkali u pasu.Vběhla tedy dovnitř a šla pomalu po schodech dolů, zahlédla jednoho vojáka jak hlídá a schovala se za bedny co se tam povalovali, když šla k němu omylem do jedné kopla.,,Kdo je tam!“Rozkřikne se strážný a tasí meč.
,,Nikdo,“ řekne Dana a uchopí ležící prkno vedle, ale on jde k ní.
,,Vždyť tě slyším,“ obejde bedny,,co tu děláš!“Křikne a postaví se proti Daně.
,,Jdu si pro vězně!“Řekne a rychle ho přetáhne prknem po hlavě, pomalu se skácí na bedny.
,,A máš to,“ usměje se a běží otevřít první dveře, hne potom druhé, třetí a už zbývali jen jedny.Přišla k nim a pomalu je otevřela,,Je tu někdo?“Rozhlédne se po cele.
,,Kdo jsi?“Ozve se zevnitř slabý hlas.,,Přítel, honem musíme pryč,“ řekne a pomalu vejde do dveří.
,,Já ale nemohu,“ z kouta se vypotácí starý a slepí muž s dřevěnou holí v ruce.
,,Pomohu vám,“ rychle ho chytla kolem pasu a opatrně odváděla ven z cely.
,,Bůh ti žehnej,“ hlesne muž a jde pomalu s ní.Jenže ten strážný co ležel na bednách se probral.
,,Kam ho vedeš a kdo si sakra!“Křikl a pokusil se vstát, přidržoval se beden a chytil si hlavu.
,,Do toho ti nic není!“Osupí se na něj a pokračuje v cestě.,,Okamžitě se vrat,“ vrhnul se na ně.
,,Tak to teda ne…..,“ natáhla ruku a koule vody ho okamžitě uzemnila,,…pamatuj si, že tu byla Kočka a ta vždy dostane co chce!“Křikne ale strážný se už ani nepohnul.
,,Jdeme,“ řekne a pomalu odvádí starce ven.Tam už jsou všichni připravení k odjezdu.
,,Vezmu ho,“ přiběhne k nim pohotově Alex.,,Ne, už tak jste naložení, já ho vezmu,“ odpověděla.
,,Jak chceš.“Kývl hlavou a ustoupil od ní.
,,Neriso, sklon se prosím,“ přijde k ní.,,Jistě,“ řekne a Dana ho vysadí nahoru a pak na ni vyskočí.
,,Držte se mě pevně,“ hned se jí chytl v pase a Nerisa se rychle rozeběhla k lesu.Když, ale zastavili stařec se váhavě ozval,,Tohle, ale není kůň.“Začne když mu Dana pomáhá slézt dolů.
,,Jistě že nejsem kůň,“ ozve se trochu dotčeně Nerisa.
,,Smím osahat Vaši hlavu abych poznal…,“ začal k ní natahovat ruce.
,,Ano,“ řekne a přijde k němu blíž, sahal jí na hlavu a pak ztuhnul.
,,Promiň netušil jsem…,“ sklonil hlavu a omlouval se jí.
,,Jistě,“ pohodí hlavou Nerisa a zprava k nim přijíždějí ostatní s vězni.
,,Páni to bylo zas něco,“ směje se Alex a pomáhá ostatním slézt z koní.V tom se spustili provazy a začali je vytahovat nahoru.,,Dneska se to povedlo,“ usměje se Gregor.
,,To ano,“ kývne na souhlas Dana a rozhlédne se po vězních.
,,Nechala si tam i chytře své znamení,“ otočí se na ni znovu Gregor.,,Opravdu?“Diví se Dana.
,,Ano a tím si zasela semínko strachu které bude stále narůstat,“ oznámil jí a nechal se sní vytáhnout nahoru.,,Aspoň že to,“ kývne Dana a najednou k nim přiběhne Diana,,Otče tak co?“
,,Vše je v pořádku díky Kočce,“ pousměje se, poplácá jí po zádech a odchází jinam.
,,Jaké to bylo?“Přibehne nadšeně k Daně a celá dychtivá čeká na odpověď.
,,Napínavé a strašidelné,“ uculuje se na ni Dana a po chvíli jde za Nerisou.
,,Pojď pojedeme se na něco podívat,“ zvedne se Nerisa a otočí k odchodu.
,,Dobře,“ Dana se rozeběhla a chtěla na ni vyskočit, ale Nerisa byla nějaká vysoká a tak spadla.
,,Ty si snad vyrostala?“Diví se Dana a Nerisa se začne prohlížet,,Vážně?“
,,Jo, ani na tebe nevyskočím,“ vzdychne Dana a Nerisa se k ní mile otočí,,Tak to budeš muset hned začít trénovat,“ upozorní jí a Dana se zatváří mrzutě,,Hned?
,,Ano!“Tak si tedy našla pár pěkných větví a snažila se na ně vyskočit.
,,Co to děláš?“Diví se Richard a sleduje jí.
,,Už nevyskočím na Nerisu a tak se to učím,“ odpoví mu a na jednu si vyskočí.
,,Aha, otec s Tebou chce….,“ najednou pod Danou jedna praskla a začala padat.
,,Aáá,“hlesne.,,Pozor,“ křikne, přiskočí a chytí ji do náruče.
,,Uf, dik,“ oddechne si Richard se jen usměje a dodá,,Nemáš zač.Otec s Tebou chce, ale mluvit.“
,,Jistě a kde je?“Zajímá se a rozhlédne.
,,Zavedu tě tam,“ otočil se, ale i s ni v náručí, Dana se na něj podívá a nejistě se ozve,,Ehm, nechtěl by si mě pustit, já tam klidně dojdu sama.“
,,Jo, hned,“ položil jí na zem a po cestě nepromluvili jediné slovo až u domu kde stál Gregor.
,,Dano, chci ti někoho představit,“ usmál se a odvedl ji do domu.
,,A koho?Já tu skoro všechny znám?“Diví se, ale jde s ním.
,, Ten hlas?Pomohl mi ven.“Ozvolo se za Danou, otočila se a tam seděl ten starý muž s holí.
,,Pojď sem, chci si tě prohlédnout,“ začal natahovat ruce.Dana k němu tedy pomalu přišla a on jí sahal na obličej,,Kdo jsi?“Zajímá se a rukou jí přejel po tváři.
,,Ochránkyně Dana,“ odpoví mu a mírně se pousměje.
,,Ty jsi děvče?“Zarazí se, ale prohlíží si jí dál,,je to trochu nezvyklé.“
,,Co je nezvyklé, ochránkyně byli holky,“ mírně se na něj zamračí.
,,To ano, ale kdyby si jí nebyla tak je to zvláštní, dívka a zároveň bojovnice,“ dodá.
,,Ach tak,“ kývne Dana.
,,Podobáš se Ladě,“ řekl a zároveň se i trochu pousmál.
,,Kdo je Lada?“Zajímá se a odstoupí od něj kousek dál.
,,Má dcera a Gregorova žena,“ řekne a spustí ruce k tělu.,,Ach,“ kývne Dana a zadívá se na něj.
,,Tak ty chceš být bojovnice?“Zvedl obočí a usmál se na ní aniž by věděl kde je.
,,Ano, když to bude potřeba,“ odpoví mu zdvořile a přelétne pohledem ze starce až ke Gregorovi.
,,Hmhm, tak to tě budu moci učit,“ pozvedl bradu a usmál se, Dana se zatvářila překvapeně,,Vy?“
,,Ano, začneme hned,“ zvedl se a došel ke dveřím,,tak kde jsi?“Otočil se nazpět.
,,Za vámi,“ promluví Dana a rychle za ním vyběhne.
,,Dobře tak jdeme na zem,“ šel pevně směrem k lanům a vzal sebou meč.
,,Dobře tak začni,“ pousmál se a pozvedl svůj meč.Pomalu se k němu přibližovala a zaútočila.
,,Zatím to není nic moc…,“ pokáral jí,,..ale na tom zapracujeme.“
Takhle to šlo celý týden, každé ráno pilně cvičila s mečem i šplhání v korunách stromů, mezitím co ostatní odpočívali nebo se bavili ona trénovala stále dokola.Výborně si za ten čas osvojila schopnosti kočky i schopnosti boje.
Osvobodili spoustu vězňů i stádo Salvadorů z pevnosti Adale a její přezdívka se rychle šířila.Ale často slyšela jméno Markus, jméno zrádce kterým každý opovrhoval a Dana nejvíc, aniž věděla proč.,,Dano čas trénovat,“volá jí děda a šibalsky se na něj usmívá,,Jistě.“
,,Já čekám,“ řekl a v rukou svíral meč, bedlivě napínal uši.Protože když někdo ztratí jeden smysl ostatní smysli se mu automaticky zlepší.
,,Čekej,“ hlesne Dana.Okamžitě se otočí směrem k ní, ale to už je zase někde jinde.
,,Tvá přezdívka se k tobě dokonale hodí.Hraješ si se mnou jako kočka s myší.“V tom Dana zaútočila a děda nestačil zareagovat a dostal ránu mečem až si klek na zem.
,,Promiňte,“ řekla a šla k němu.To zase on bez varování zaútočil, vyhnula se mu a děda zase napínal uši.Nejspíš jí neslyšel protože se ani nepohnul.Najednou před sebou sekl a kdyby Dana neuskočila tak by byla ve dví.
Znovu na něj zaútočila, tentokrát její ránu odrazil a po chvíli se zase postavil, ale normálně.
,,Jsi velice podobná Ladě, ve všech pohybech a útocích, je to jako by tu za byla s námi,“ uklonil se.Večer když se chystala Dana spát tak za ní přišla Diana.
,,Co se děje?“Ptá se jí.Diana měla v rukou balíček který jí podala,,Jen jsem ti něco přinesla.“
,,Co to je?“Diví se a balíček si vzala k sobě, Diana se k ni sedla a čekala.
,,Tak to rozbal a uvidíš,“ usmála se na ní.Dana ho tedy pomalu rozbalila.Našla v něm huňatou, světlou srst s maskou v podobě kočky.
,,Nasaď si ji,“ pobízí ji Diana a tak si ji nasadí.Je dlouhá až na zadek a krásně huňatá.
,,Díky Diano,“ usměje se na ni a pohladí heboučkou srst ad shora dolů.
,,To máš za to že si zachránila dědečka,“ kývne a zvedá se k odchodu.
,,Diano…,“ ozve se Dana a Diana se k ní otočí.,,Ano?“
,,….tu věc jak jsem si u tebe schovala, přineseš mi jí, prosím?“Ptá se jí.
,,Jistě,“ pousměje se a tentokrát už odchází.Po chvíli přišla,,Tady je, proč ho chceš teď?“Diví se.
,,Já zítra odjíždím,“ skloní hlavu Dana a vyndá vejce ven a začne si ho prohlížet.
,,Jakto?Myslela jsem že tu s námi zůstaneš?“Ptá se překvapeně Diana a sleduje jí.
,,Nemůžu, ale ráda bych,“ pomalu se na ní podívá.
,,A co Richard ví to?“Ptá se a sedne si vedle ní.
,,Ne a chci aby to tak i zůstalo,“ odpoví jí Dana a dá vejce zase do batohu.
,,Proč?“Zatváří se smutně Diana a sleduje co dělá.
,,On je tady doma.Nerada bych aby se semnou plahočil až na hrad Septorex,“ skloní hlavu.
,,Ale to se mýlíš,“ upozorní jí Diana, ale Dana se na ní podívá,,Možná, ale neříkej mu to prosím.“
,,Dobrá,“ kývne a pomalu se zvedá a odchází spát.Dana si vezme vejce k sobě a také si lehne.Brzy ráno probudí Nerisu a hned uloží vejce do batohu.
,,Už odjíždíme?“Ptá se překvapeně a hledí na Danu.
,,Ano a hlavně tiše ať nikoho neprobudíme,“ šeptá Dana a Netisa kývne,,Jak chceš?“
Nenápadně odjeli a celou cestu si Dana pro sebe říkala jestli udělala správně.
,,Udělala si správně,“ ozve se Nerisa.
,,Co?Jak víš….,“ diví se a ohlédne po ní.
,,Vím a nepovím,“ usměje se.Jeli dál a večer u ohně Nerisa nastražila uši a zvedla vysoko hlavu.
,,Co se děje?“Diví se Dana a ohlédne po ní,,Něco slyším,“ zastříhá ušima a prudce otočí hlavu.Dana zvedla luk a napla tětivu, pomalu se zvedla a šla k místu kam se Nerisa dívala.
,,Kdo je tam?!“Křikne a zamíří.Ze stínu vyšel Richard s koněm,,To jsem já, nestřílej.“
,,Jak si nás našel?!“Mračí se na něj a nesklání luk.
,,Sledoval jsem stopy,“ řekne a pousměje se.
,,A kdo ti řekl že tu jsme?!“Křikne a on se zatvářil trochu nejistě,,Viděl jsem vás odjíždět.“
,,No jo, tak si k nám sedni,“ skloní luk a pousměje se.Večer si povídali o tom co se dělo u nich když zjistili že Dana odjela.Všichni prý byli smutní a hlavně Diana.
Ráno když Dana vstávala tak se zrovna vracela Nerisa z lesa a ohlížela se po nich.
,,Co se děje?“Ptá se Dana když okolo ní prochází.,,Nic, co by se tak mohlo dít?“Odpoví jí s sedne si vedle vyhaslého ohniště.Dana zabalí všechny věci a zase se vydají na cestu.Putují půl dne a najednou Richard zastavil a rozhlížel se, ale pak se znovu rozjel.
Večer když se znovu utábořili se šla Dana projít, ale po chvíli něco zaslechla a tak se schovala.Těsně okolo ní projela banda chlapů a něco si mezi sebou povídali, zaslechla jen útržky.
,,…..musíme najít…,“ začal první a otočil se k druhému.
,,…...ale to nejde!“Odpoví mu a podívá se zase na jiného který jede vele něj.
,,….okolí tam možná….,“ začne třetí a rozhlédne se.
,,…..pojeďte a rychle.“Pobízí je čtvrtý a rozjeli se a za nimi houf zbývajících mužů.
Když okolo Dany projížděli všimla si že mají u sedel uvázané sítě a lana.Naštěstí kolem rychle projeli a zmizeli ve tmě, hned se vrátila k ostatním a vše jim řekla.
,,Snad si nás nevšimli,“ šeptá Richard a rozhlíží se kolem.
,,Ne, jeli jiným směrem,“ ujišťuje ho Dana a sedá si k ohni.
,,Dobře.“Řekne a asi po hodině šli spát.Ráno se rozjeli na severovýchod.,,Kam jedeme?“Diví se Dana a čeká co ji jeden z nich odpoví.
,,Do města Dalary, musíme tam něco nakoupit.“A asi po půl hodině bylo město na dohled a Nerisa se zastavila,,Jeďte tam sami, počkám tu na vás,“ řekne a lehne ke kmeni stromu.
,,Jak chceš, co nejdřív se vrátíme,“ řekne Dana a seskočí z ní a nasedla za Richarda.Vjeli tedy do města sami, všude se to hemžilo lidmi, ale i cizinci, dali se snadno poznat protože měli jiné oblečení a občas i jinou barvu pleti.
,,Co musíme koupit?“Zajímá se Dana a rozhlíží po kolemjdoucích lidech, kteří se dívali i na ně.
,,Především jídlo,“ pousměje se a také se rozhlédne kolem.
,,Ty si žádné nevzala a mé jsme už snědli.“Koně uvázali u jednoho hostince a šli se porozhlédnout kolem.Za chvíli už měli nakoupené jídlo a potřebné věci na cestu, ale Richard se zastavil u jednoho stánku se zbraněmi a důkladně si je prohlížel.
,,Co je?“Ptá se Dana a sleduje ho jak je posuzuje, který by byl vhodný a který ne.
,,Musím koupit jeden meč,“ řekne a po jednom sáhne.
,,Pro koho?“Zajímá se Dana a sleduje jak si s ním pohrává v rukou.
,,Tebe,“ zvedne hlavu a dívá se zase na jiný.Dana se tváří opravdu překvapeně,,Mě?Proč?“
,,Potřebuješ ho,“ znovu jeden zvedl a prohlížel si ho.Dana pokrčí ramena,,Když myslíš?“
,,Co tenhle,“podá jí jeden.Vrtí hlavou,,Ten je dlouhý,“ řekne a položí ho zase zpět.
,,A tenhle?“Znovu jí jeden podal.Znovu zavrtí hlavou,,Těžký, ten nemůžu mít,“ upozorní.
,,Máš pravdu.Co tenhle?“Zvedne jeden na kraji.,,To samé.“Rozhlédne se po ostatních ale nic.
,,Pak už nevím,“ hlesne Richard a mávne rukou, Dana se zadívá na prodavače,,Prosím Vás nemáte meč který není příliš dlouhý ani příliš těžký a dá se s ním lehce zacházet?“
Prodavač se na ní zeširoka usmál,,To chcete milá zlatá moc,“ skloní hlavu.
,,To je škoda, moc bych ho potřebovala,“ hlesna Dana a otočí se k odchodu.
,,Tak se podíváme někde jinde,“ otočí se na ni Richard a vyjde za ní.
,,Asi budeme muset,“ kývne smutně Dana.
,,Nebo, počkejte možná bych něco měl,“ křikne prodavač a začne štrachat pod pultem.
,,Vážně?“Vrátí se Dana a sleduje ho.Po chvíli vytáhl něco zabaleného v kusu látky a podal jí to.
,,Podívejte se sama.“Dana to tedy rozbalila a uviděla lesklí meč který nebyl ani dlouhý, ani krátký a docela ani nebyl těžký,,Je krásný,“ prohlížela si ho se zájmem a nakonec ho vzala do ruky a párkrát s ním máchla, dokonale jí vyhovoval.
,,Bereme ho,“ řekl Richard, zaplatil a hned odcházeli.Dana jím byla doslova okouzlena, ale nakonec ho strčila do pouzdra a uvázala kolem pasu.
,,Je to tu hezké,“ rozhlédne se a kochá krásným pohledem.
,,To si viděla jen tu hezkou stránku, něco ti teď ukážu,“ zavedl ji do jiné ulice a po chvíli se před nimi objevili dřevěné klece, v nich byli zavření lidé, špinaví a zbědovaní.
,,Dámy a pánové.Hleďte, zde si můžete koupit otroka podle libosti, na jakou koly práci, pojďte a podívejte se,“ křičel starší muž kterému už chybělo několik zubů.
,,Musíme jim pomoct,“ šeptá Dana a otočí se k Richardovi.
,,Jak to chceš udělat, všude jsou stráže?“Ukáže na každého který byl na dohled.
,,Dobře, udělám to sama,“ řekne, nasadí si masku a uteče mu z dohledu.
,,Dano, Dano!“Křičí, ale ona už je pryč.
,,Dobře jdu na to,“ šeptá a nenápadně se plíží ke klecím.Hlídají je sice často vojáci, ale dostala se k nim,,Hej,“ strčí do jednoho otroka na kraji a on se k ní otočí,,pomůžu vám ven, ale ticho,“ vyndala nůž a přeřezala mu pouta.
,,Kdo jste že nám chcete pomoct?“Diví se otrok a prohlíží si jí
,,Já jsem přítel.Říkají mi Kočka,“ šeptá a řeže provaz kterým jsou svázané klece.
,,Co?“Vytřeští oči a hned to říká ostatním, ti zase dalším a dalším.Přechází od jedné klece k druhé a pouští je ven.Většina jich už byla venku až na ty co byli na očích lidem.Ti byli svázaní provazy a stáli před podyem na kterém stál ten bezzubí muž.Dana se k nim pomalu připlížila ze zadu a nenápadně jim začala přeřezávat pouta.,,Otroci utekli!“Řozkřičel se jeden voják.
,,Utečte!“Křikl na Danu otrok, vysoký, statný a měl blond´até vlasy které mu kontrastovali s modrýma očima.Popoběhla od něj dál, ale za ní se ozvalo hlasité sténání, ohlédla se a spatřila jak se na otroka vrhli vojáci a bušili do něj hlava nehlava.
,,Nehte ho být!“Křikne a vrhne se na ně.Jednoho vojáka odstranila, druhý se k ní otočil s mečem v ruce, mračil se až se mu obočí spojilo do jedné černé linky.
,,Co to má být?“Pozvedl meč o něco výš.Dana svůj vytasila a postavila se mu.Udělal krok k ní a připravil se k boji.Rozmáchl se a zaútočil přímo proti Daně.Odrazila ho a sekla po něm, trochu ho řízla do ruky.Voják se, ale ještě víc rozzuřil a chtěl ji probodnout.Uskočila a bodla ho mečem do nohy, okamžitě z ní začala vytékat krev a voják spadl na zem a chytil se za ránu.Pomalu a zle se podívala na toho posledního co svíral otroka.Celá se k němu otočila,,Tak co bude!“ Křikla a v ruce svírala napůl zvednutý meč ze kterého na zem odkapávala rudá krev.Voják jen zvedl ruce a okamžitě utekl pryč.Dana pomohla otrokovi vstát a vtom k nim přiběhl Richard.
,,Proboha, řekla si že je pustíš!Né že se tu s nimi budeš rvát,“ prohlížel se ji a nakonec dodal,,aspoň že ti nic není,“ pousměje se.
,,Dobrý,“ usměje se na Richarda,,ty a tví přátelé jste volní,“ otočí se k otrokovy.
,,Jak ti máme poděkovat?“Ptá se a chytí za břicho.Dana chvíli přemýšlela,,Nevím, snad bude stačit když se nenecháte zase chytit a budete žít čestně když to půjde,“ pousměje se.
,,Vynasnažím se,“ kývne hlavou,,promiňte že jsem tak opovážlivý, mohu vidět vaši tvář, prosím?“
Dana se podívala na Richarda a nakonec kývla, chytla masku a pomalu si ji sundala z obličeje a podívala na otroka.Otevřel ústa a s údivem se na ní díval,,Paní,“ uklonil se.
,,Co je s tebou?“Diví se Dana a se zájmem si ho prohlíží.
,,Neměl jsem to po vás chtít,“ stále se nezvedal.Dana se pousmála,,Vědět není hřích?“
,,Není, ale co když zjistí že vím jak vypadáte?“Řekl se strachem.,,To už stejně ví,“ skloní hlavu Dana a zadívá se na prchající otroky.Otrok před ní se ozve,,Co jste říkala.“
,,Nic,“ pousmála se, chytla otroka za ramena a postavila ho proti sobě,,teď běž ať tě nechytí.“
Otrok se usmál a rychle utekl z dohledu.Dana si schovala masku pod plášť a šli dál.Najednou se kolem začal rozléhat křik jednoho jména,,Kočka, kočka, kočka!“Křičeli lidé, ale oni nevěděli odkud.Když se vrátili na hlavní ulici pobíhali tam lidé jak se lekli utíkajících otroků kteří pobíhali kolem.Richard k sobě najednou přivolal Danu,,Podívej,“ ukázal na vyvěšenou tabuli se stříškou, aby se cenný papír na ní přibitý nerozmáčel.Vyselo tam mnoho lidí, ale Dana tam uviděla svou podobiznu a pod ní bylo napsáno.
,,Hledá se.Za přivedení, obrovská odměna,“ přečetl Richard.
,,Páni, ti o Tebe nějak moc stojí?!“Pousmál se a zadíval na ní.
,,To jo, podívej, pro to by určitě udělalo spoustu lidí kdoví co.“
,,Máš pravdu,“ otočil se a rozhlížel jestli si jich někdo nevšiml a nesrovnával Danu s tím portrétem, udělal krok k odchodu.Dana ho, ale zastavila,,Počkej.“
,,Ano?“Ukázala na jiný portrét.Byla na něm dokonale vyobrazená v masce kočky a pod ním stálo že dají 2000zlatáků za živou. Richard kývne hlavou směrem k hospodě kde byl uvázaný jejich kůň,,Tak tohle je taky něco,“ pomalu odjeli z města až k Nerise, která se hned začala ptát Dany když na ní nasedala,,Tak co se stalo?“Zajímá se a čeká co jí odpoví.
,,Co by se mělo stát?“Nerisa se po ní podívala mírně vyčítavým pohledem.
,,Dobře, pustila jsem otroky a...,“ otočila na Richarda.Nerisa ji však pobízí,,A co?“Zajímá se zvědavě a dívá se na jednoho a pak na druhého.Dana se nadechne,,..na vývěsní tabuli byl můj portrét ochránkyně, nabízeli za mě dost velkou odměnu.A pak i portrét kočky za 2000,“ odpoví jí a Nerisa kývne na souhlas,,Tak to je opravdu něco a co jste koupili?“Ptá se a čeká co jí odpoví.
,,Mám nový meč,“ usměje se, vyndá ho z opasku a ukáže.
,,To už je lepší,“ kývne a rozešla se.Stočili se zase na jihovýchod a ujížděli od města.Večer se nezastavili a pomalu projížděli lesem.Dana se, ale zastavila.Richard se jí zvědavě ptá,,Co je?“
,,Poslouchej, neslyšíš nic?“Chvíli stáli a jen poslouchali.
,,Jde to od tam tud,“ pobídl koně a rozjel se za tím hlukem, Dana ho následovala.
Zastavili před malým pahorkem a slezli.Uprostřed pohorku se krčili dvě malé děti a kus od nich ležel na zemi viditelně zraněný muž a nad ním se skláněl slintající černý Salvador.
,,Má sedlo, někde tu musí být i jezdec,“ upozornil Richard a začal se honem rozhlížet.
Nerisa okamžitě skočila po Salvadorovi.Dana si v dlaních utvořila kouli vody a vrhla ji po něm.
,,Pomohla bych jí víc kdybych přišla na to jak…..“Někdo ji udeřil do zátylku a ona spadla na zem.
Když se začala probírat zjistila že před ní bojuje Richard s někým v plášti, který měl velkou jizvu přes levou tvář.Zbraně řinčeli jedna přes druhou.Dana se hned vrhla k brašnám, vyndala z nich luk a šípy,,Nech ho!“Křikla a napla tětivu.Vetřelec jako by neslyšel.Zatlačil Richarda k zemi.Jen se usmál ale nepovolil.Dana to nevydržela a vystřelila varovný výstřel který se zabodl vedle vetřelce.Asi až teď si všiml že už se probudila a má v ruce naplí luk a míří na něj.Zvedl se od Richarda a podíval na ní, pohled mu opětovala.Ohlédl se po Richardovi a dal mu na krk svůj meč.
,,Copak se bojíš že se mi nepostavíš v rovném boji?!“Zvedl bradu o něco výš.
Dana tedy sklonila luk a položila ho na zem hned vedle sebe, aby na něj když tak dosáhla.
,,Nedělej to!“Křikl na ni Richard a pokusil se vstát.
,,Sklapni!“Praštilho do a nechal ležet na zemi.Nerisa se po ní také ohlédla, ale hned ji zase zaměstnal Salvador.Dana tasila svůj meč a šla k němu.Zeširoka se na ni usmíval a říkal si že to bude určitě snadné.Oba se postavili do bojového postavení.
,,Vrrraaauu,“ zakousli se do sebe Salvadoři.A v tom na sebe zaútočili i oni.
Znovu řinčel kov o kov, všude se rozléhalo jeho řinčení a občas od nich létali i jiskry.Zatlačil Danu ke straně a mrštil po ni mečem, okamžitě se mu vyhla a zasáhla ho do boku.Postavil se a chvíli na ni hleděl, pak sjel pohledem na svou ránu.Dana se mírně napřímila.
,,Ty!“Vrhl se k ní a vyrazil jí meč z ruky, sekl po ní a škrábl její rameno, ale jen trochu uskočila k brašnám popadla luk a vystřelila.Zaslechla jen.
,,Aaach!“Šíp mu škrtl o rameno a zanechal po sobě rudý šrám.
Nerisa odrazila Salvadora k němu když po něm Dana znovu vystřelila, minula ho jen o vlásek.Zlobně se na ni podíval jakoby si ji chtěl zapamatovat, nasedl na Salvadora a ujížděl pryč.Běžela k Richardovi a zvedla ho už probraného na nohy.,,Jak je ti?“Ptá se a prohlíží si ho.
,,Až na bolení hlavy, dobrý,“ potřepal hlavou a postavil se už pevně.Dana se tedy vrhla k těm dětem a Richard ke zraněnému muži.
,,Co je tátovi?“Ptá se chlapec a drží děvčátko za ruku.
,,Bude v pořádku,“ usměje se na ně a oni ji obejmou,,Máme strach.“
,,To nic, ale tatínkovy musí někdo pomoct,“ řekne a obě děti se na ní podívají.
,,Pojďte za námi,“ chytil Danu za ruku chlapec a vedl na druhou stranu palouku.Richard vysadil muže na koně a s Nerisou je následovali.Šli pomalu, ale během čtvrt hodiny už slyšeli hluk vesnice.Chlapec ukázal do dálky a zrychlil krok,,Už tam budeme,“ během chvíle už procházeli kolem prvních domů ze kterých začali vycházet lidé a hleděli na ně.Zastavili u jednoho domu na konci vesnice, když se ohlédli tak se za nimi shlukovala skupina zvědavců.Z domu okamžitě vyběhla starší žena, ale zastavila když si všimla Nerisi stojící vedle koně s jejím mužem.
,,Hansi, co se proboha stalo?“Divila se, ale nepřišla blíž a hleděla na Nerisu.
Její muž se po cestě probral,,Přepadli mě,“ ujal se slova.Nerisa se podívala na ní a pak na něj a ustoupila o kousek dál.Žena kolem ní proběhla, pomohla Richardovi sundat ze sedla manžela a odváděla ho do domu.Děti postávali kolem a pak vběhli do domu.Dana drbala Nerisu na krku kdy z domu vyšla žena a všimla si toho tak se kousek od nich zastavila,,Chci vám poděkovat že jste ho přivezli,“ v očích měla upřímný výraz díku.
,,To nemusíte, byla to naše povinnost,“ usměje se na ni Dana.
,,Co by jste rádi na oplátku?“Zajímá se žena a sleduje je.
,,Pokud můžete nějaké postrádat nějaké jídlo?“Zvedla hlavu Nerisa.Žena si na ni dívala ohromeným výrazem,,Jistě hned to bude,“ řekla a zmizela v domě, hned po ní vykoukli ven ty děti.
,,Copak?“Usměje se na ně Dana.Děti k nim přišli blíž,,Jen se chceme zeptat,“ začal chlapec.A Dana si je prohlížela,,A na co?“zajímá se a tentokrát se zeptalo děvčátko,,Je holka nebo kluk?“Dana se zeširoka usmála sedla si na lavičku vedle Nerisi a přivolala je k sobě.Sedli si k ní a čekali co jim odpoví.
,,Víte že já sama ani nevím jestli je kluk nebo holka?“Otočila se k nim s úsměvem.
,,Jak to?“Divili se a sledovali Nerisu sedící vedle nich.
,,Je to tak.Občas se chová tak silně a hrdě že vypadá na kluka.Ale někdy je zase tak chápavá a milá že vypadá na holku,“ kývne a děti ji napjatě poslouchají.
,,Opravdu?“Dívali se na ni.Dana se za ně zeptala,,Neriso řekni nám co jsi a rozsud nás.“
Nerisa se na ně usmála a hrdě řekla ,,Jsem samice.“Děti se ohlédli po Daně,,Takže je holka?“
,,Ano je,“ kývla na souhlas.Děti se na ní potěšeně dívali.Dana se také zadívala na Nerisu a kývla, děti okamžitě odvrátili pohled na Nirisu netušíc co se děje.
,,Nerisa dovolila že jestli chcete tak vás sveze kolem vesnice,“ otočila se na děti.Obě seskočili z lavičky a čekali s pohledem upřeným na Nerisu.Dana se také zvedla, uchopila chlapce a posadila ho na její záda, potom uchopila děvče a posadila ji za chlapce.
,,A držte se pevně,“ upozornila je a Nerisa se rozešla.Když byli z dohledu tak z domu vyšel Richard se zavázanou rukou a za ním žena.
,,Tedˇ jste na řadě vy,“ pokyne rukou na Danu a čeká až k ní přijde.
,,Mě nic není.“Žena, ale vrtí hlavou a ukáže jí na rameno.Dana si na něj sáhne, má tam malou ranku s trochou krve.,,Takže mě zasáhl,“ hlesna,,ale to nic není,“ přesvědčuje jí.
,,To, ale posoudím já,“ odvedla ji dovnitř, posadila na židli ke stolu a vešla do vedlejší místnosti.Dana se rozhlédla a na druhé straně místnosti ležel muž a hleděl na ni.
,,Chci vám poděkovat za záchranu,“ pousmál se,,vašemu příteli jsem už poděkoval tak teď děkuju vám,“ usmívá se na ní.Dana jen hlesne,,Vaše žena už to odčinila tak nemáte za co děkovat.“
,,Záchranu života odčinit trochou jídla?Musel bych se do konce života stydět!“
,,Jakto že vás přepadli?“Zajímá se Dana a na židli se k němu otočila.
,,Jel jsem z města s dětmi že jim ho ukážu a po cestě se na mě vrhl, nevím proč nebo co chtěl.“
,,To už se teď, ale nedovíme,“ otočila se Dana.Muž najednou vykulil oči, ale kdy se na něj podívala otočil se jinam.Z vedlejší místnosti přišla jeho žena vytáhla jí rukáv a ošetřovala rameno.
,,Tak už to je,“ usmála se žena a zase odešla do vedlejšího pokoje.
,,Vím kdo si,“ ozval se muž.Dana po něm střelila nevěřícným pohledem.
,,Co víte?“Obrátila se na něj a předstírá zvědavost.
,,Že za tebe a Kočku nabízejí víc než za kohokoliv jiného,“ odpoví jí na otázku.
,,A víte proč?“Ptá se Dana a on vrtěl hlavou,,Proč?“
,,Protože děláme vrásky na čele Krakosovi, tak se nás chce zbavit,“ odsekne a zadívá se na dveře.
,,A kdo jste?“Diví se Hans a prohlíží si jí.Dana se nadechne,,Jsme….,“ zasekla se protože přišla jeho žena.Rychle se zvedla a odchodu,,Děkuji vám,“ řekne a stojí u dveří.
,,A co náš rozhovor?“Zvíší hlas Hans a snaží si sednout na posteli.
,,Budeme v něm pokračovat jindy,“ s tím vyšla ven a žena s ní, v tom se zrovna vracela Nerisa s dětmi.Když si jich všimla podlomila se jí kolena.Nerisa se u ní zastavila a s ohromeným výrazem ji sledovala.Děti se tomu divili,,Mami co to dělá?“Nerisa k ní natahla hlavu a nasála vzduch, zase se vrátila a pronesla,,Ona se mě bojí,“ řekne a couvne od ní dál.Dana se zatváří nechápavě,,Ale proč?“Diví se Dana a sundavá děti na zem.Nerisa ji pohotově odpoví,,Možná je to tím že naše rasy se dříve nenáviděli a zabíjeli navzájem.V někom to stále přetrvává.Ona je tím živím důkazem.“Otočila se od ní a šla pryč.Dana se na ženu neštvaně podívala a šla za Nerisou na konec vesnice kde si lehla.
,,Tebe to mrzí že?“Utěšuje ji Dana a sedne se k ní.
,,Ne, nemrzí,“ odpoví Nerisa a otočí se jinam.Dana jí pohladí po krku,,Vidím to na tobě tak nelži.“
Chvíli mlčela, ale pak řekla,,Viděla snad že by se jim něco stalo?Že jsem je chtěla sežrat?“Otočila se k ní a v očích měla takový smutek že to začalo být líto i Daně.,,Neriso, to se časem srovná neboj, nebo se o to postarám sama!“Zvíší hlas a hladí ji po huňatém krku.,,Opravdu?“Otočila se a položila hlavu na její klín.
,,Opravdu.“Drbala ji na hlavě a utěšovala až obě usnuli.V noci je probudil hluk a křik, který vycházel z vesnice.Když se rozhlédli ve vesnici hořelo.Dana honem ukryla vejce u domu, kde spaly,,Proboha, honem,“ šeptne a obě se rozběhli do vesnice.Všude běhali vesničané a hasili, mezi nimi jezdili černí jezdci a zabíjeli každého na dosah.Richard s jedním zápasil a jeho Salvador se na něj chtěl vrhnout.
,,Neriso!“Křikla a ona se na něj vrhla.Dana se postavila před jeden hořící dům, nenápadně vytáhla ze země proud vody a okamžitě ho začala hasit.Když už bylo skoro všechno uhašené zavázala si kolem krku srst a přes obličej si nasadila masku.Vyšplhala na střechu domu a rozhlédla se, najednou se, ale na střeše objevili plameny.Vesničané se sběhli a začali hasit, jenže plameny se rozšířili a objali Danu na střeše dokola.
,,Mě nedostanete!“Křikla, roztáhla paže a plameny začali ustupovat po tíhou přívalu vody.Když se rozestoupili a tvář jí osvětlovali jen málo zjistila že pod ní stál jeden Salvador.Usmála se a skrz už nízké plameny na něj skočila.Hned se začal vzpírat a různě poskakovat, aby ji setřásl maska ji spadla z obličeje když projížděla vesnicí, ale pak si ji zase nasadila.Nakopla ho a hned se začal zase vzpírat.,,Budeš poslouchat!“Znovu ho kopla.Udělala to několikrát až trochu zkrotl. |
