|
|
"
Já – měsíc
Já říkám si někdy, že jsem jako měsíc.
Ne jako slunce, či hvězdná zář…
Kdo myslí si o mně: „Znám všechna údolí“,
nepoznal ještě odvrácenou tvář.
Jsem měsíc v n-rozměrnu;
prastarý měsíc je mým vzorem,
na chvíli ukáže se
a pak zas zmizí kdesi za obzorem.
Nejlíp je vidět, když všichni dávno spí,
chodí-li ve dne, na obloze se málem ztrácí;
pomalu mění se až zcela vybledne
a pak se z nenadání zase znovu vrací.
Nikdo jak já nemá n-1 tváří,
o ně zajímal by se snad leda medik,
kolik je n, to nevím ani já;
a měsíc je nejstarší schizofrenik.
|
