Válka
Z okna se dívám,
truchlivě zpívám
a je mi smutno,
že vést válku je nutno.
Vidím do zlatavých polí,
kde vojáci smrt si volí,
a byť tam bylo vojsko prve,
teď je tam jen potok krve.
Červená řeka tu teče,
válka se strašně vleče,
a vojáci s hrdostí,
trpí strašnou bolestí
Stále z okna koukám,
neslyšně si broukám,
vždyť tam kde sad jabloní,
padl voják na koni
Začínám mít zlost,
války bylo dost,
vojáci příčinu neznají
a jejich dívky plakají
Proč král do války jít káže,
to prostý lid se táže:
Nač rubat nepřátele,
přec mužem žít vesele.
Jen lidské chamtivosti,
té mnoho není dosti.
A pro tu lidskou zlost,
je smrt v kraji host.
Dnes desateru přikázání,
se jen každý radši brání.
A bez oněch cností,
maj vlci hodně kostí.
Mnoho slz už vyteklo
nu,kraj se změnil na peklo
a nikdo nemůže tu žít
-radši o míru chce snít
Zem kosti pohltila
a krve se nasytila,
tak mír byl uzavřený,
jenž porušený není
