|
|
Cesta za láskou.
Zhasla hvězda jediná
co na cestu mi svítila.
Teď po tmě musím jít
snad budu štěstí mít.
V dáli obzor temný zřím,
nikde světlo nevidím.
Tma jak inkoust černá je,
mně zbývá trocha naděje.
Půjdu v před kam vedla cesta
jednou z mnoha,jednou ze sta.
Snad dovede mě kam já chci,
k mé lásce,k mému milenci.
Lesy,louky tmavé jsou,
nohy dál mě ponesou.
Tam za hvozdem hlubokým
mám se brzy sejít s ním.
Pod bezhvězdnou oblohou
pěšiny dál mě povedou.
Až projdu lesní stezku,
bude konec mému stesku.
I když temná noc mě leká,
vím,že milí můj mě čeká.
Tam v obětí svém sevře mě
a na rty políbí něžně,líbezně.
Už jen kousek maličký,
dělí mě od krásně chviličky.
Pár kroků temnou přírodou,
a budu opět s láskou svou.
|
