Jestli tento článek nemá odstavce a nekončí slovy
,,neklidném zpánku´´ opět se vloudila nějaká chybička ale mám už další pokračování, které čeká na Vaše hodnocení tak snad to tentokráte vyjde.
Cesta krve
1.část
Lorien stála na kopci v zemi Esseris. Dlouhé černé vlasy jí vlály ve větru a lemovaly
její vzdouvající se hrudník a bičovly její kouzelný obličej. Na zádech měla toulec s šípy, přes
rameno hozený luk a u opasku se jí v pochvě houpal meč.Její pohled zkoumavě pátral po
rozlehlém údolí lemovaným lesem.
Už uběhlo mnoho dní co byla vyslána z říše elfů ke králi země Arkánu se vzkazem.
Seběhla do údolý, rychle a tiše se pohybovala směrem k lesu.Pak ucítila ten strašný zápach
pálícího se masa a zhoupl se jí žaludek.To znamenalo jediné, poblýž se potulovala tlupa
nebezpečných mutantů.Jejich vzhled byl ale ještě strašnější než zápach, který se kolem nich šířil.
Měli velké a silné tělo a tlapy s drápy ostrými jak břitva.Jejich kůže byla holá a růžová, místy jim
chyběly kusy masa až byly vidět kosti.Tlama s pekelně ostrými zuby a rurýma očima naháněla
hrůzu každému tvorovi.
Lorien vytasila meč a tiše vklouzla do lesa.Doufala, že snadno unikne.Zaslechla zavrčení
a prudce se ohlédla, ale neviděla nic jen kmeny stromů houpajících se ve větru a padající podzimní
listí.Postupovala hloběji do lesa a pach masa se zesílil.Náhle ji příšera zastoupila cestu, tlamu
otevřenou do kořán v podivném úšklebku a sliny ji padali z tlamy do zeleného mechu.Červené oči
se na Lorien odporně upíraly a dal se v nich vyčíst hlad a touha po krvi.Pevněji uchopila meč
a vyčkávala kolik se ještě oběví bestií.Po chvylce byla obklíčená v kruhu pěti krvelačnými
bestiemi lačnícími po mase z jejího těla.
Vítr zesílil a listí poletovalo vzduchem.Lorien slyšela stromy jak ševelý a měla dojem
jako-by se vsázely kdo z nich přežije.Pomalu se otáčela a každou vteřinou čekala útok, ale než
začal zašeptala kouzelné slovo ,, Shagnare ".Její meč se zaleskl a od špičky až po rukojeť se
okolo vytvořila stříbrná záře, která byla tak silná a při každém pohybu se rozléhala tak, že
vypadalo,že Lorien drží v ruce tucet mečů najednou.
Bestie vyskočila a zaůtočila.Lorien ustoupila rychlostí blesku do strany, sekla
bestii stojící u ní do tlamy a rychlou otočkou usekla útočící šelmě hlavu. Torzo těla se sesulo k
zemi a smáčelo ji tmavěrudou krví.Zbylé bestie hrozivě zařvaly a vrhly se k Lorien. Záře jejího
meče ještě zesílila a mutanty na okamžik oslepila což ji stačilo k tomu aby zasáhla další dvě
smrtelnými ranami.Zbyla poslední obluda, která se třásla po celém těle vztekem nad zemřelými
druhy a chřípí u jejího čenichu se vztekle chvělo.
Lorien ji bedlivě sledovala a pak se s výkřikem vrhla na bestii,podsekla ji přední nohu
a vyhnula se stizku jejích ohromujícich zubů,uděla obrat a sekla tvora do zadního stehna.Šelma
vztekle zařvala a z rány se jí valila páchnoucí krev a noha se podlomila.Ohnala se po Lorien, ale ta
udělala přemet a ocitla se na druhé starně šelmy což stačilo k tomu, aby vší silou zabodla obludě
ostří do hřbetu,které projelo páteří a plícemi.Šelma se s nepěkným chrčením zhrutila k zemi.
Lorien vytáhla meč z krvavé rány a pozorovala jak šelma umírá,stále připravena k boji. Až když se
tráva u čenichu toho ohavného tvora přestala chvět, posadila se elfka do mechu, zády se opřela o
kmen statného stromu a zhluboka oddechovala.
Po chvilce oddechu se pomalu postavila, začalo se smrákat a měla dojem, že
ucítila na svém jemném obličeji pár chladných kapek.Zaklela, musí si najít bezpečné místo na
noc a hlavně dál odsud než pach krve přiláká další predátory. Otočila se a běžela zpět do
údolí, ale než k němu doběhla spustil se hrozivý déšť. Hledala vhodné místo ke spánku už celá
promoklá s vlasy přilepenými k obličeji.Po chvilce ho našla a tak rychle vklouzla otvorem do
široké dutiny osamoceného stromu.Bylo tam příjemné sucho,Lorien se posadila,opřela se a
přivřela oči.Zítra k večeru už snad dorazí do vesnice Jopa a pořádně si odpočine.Myšlenky se
pozvolna vzdalovaly v přicházejícím neklidném spánku.
