Pověst o třech bratrech.
( aneb jak vznikli tři elfí národy)
Kdysi na začátku dávných věků ve světě zvaném Vanion, v jedné prastaré elfí zemi jménem Nový Linor, žila krásná ovdovělá Elfí královna Närimea, které se narodily trojčata - tři synové.
Pojmenovala je Aermar, Elgalen a Darnel, ale když chlapcům byl sotva rok, ani sama jejich matka je od sebe nemohla rozpoznat, jak velice si byli podobní. Tak požádala a srdečně poprosila tři bohyně, aby jejím synům šli za kmotry a dali jim do vínku něco čím by se od sebe lišili.
Dobré bohyně prosbu sličné elfí královny vyslyšely a sestoupily se svého nebeského království na Vanionský svět.
Tak se stalo, že jednou v noci, když chlapci spokojeně spali, se u jejich kolébek zjevily tři překrásné ženy. Těmi třemi bytostmi byly, bohyně moří Meridian, paní země Ladérian a hvězdná paní Elentari.
Plavovlasá bohyně moří Meridian, oděná v jemně bledě modrých šatech přistoupila k první kolébce v níž snil prvorozený syn královny jménem Aermar. Věštila mu vše dobré do budoucna a hodně zdaru v životě. Jako památku na to, že je jeho kmotrou, Aermarovi do plavých vlasů vpletla bílé pramínky, aby mu připomínali pěnící se vlny na písečných pobřežích a do očí mu vložila sytou modrou barvu svých moří a vod.
K další kolébce a ke druhému královskému dítěti jménem Darnel přistoupila v zelenkavých šatech a s ohnivými vlasy paní země Ladérian se svou věštbou. Též chlapci přála do budoucích let jen samé dobro, a aby všechny nástrahy života lehce překonal. Dotekem své božské ruky mu vnesla do vlasů hnědou barvu země a do očí zelenou svěžest jarních listů.
K poslední kolébce se třetím synem, jemuž královna Närimea dala jméno Elgalen, přišla jako kmotra bohyně hvězd Elentari. Nádherná žena černých vlasů oděná v stříbrném šatu. Přistoupila k malému elfímu princi a stejně jako ostatní bohyně věštily jeho bratrům i jemu přednesla sudbu dobrých věcí a velkého zdaru v životě. Pak se dotkla svou rukou Elgalenovi hlavy. Vlasy předtím plavé v černé jako noc změnila a do jeho zraku vmetla šedo-stříbrný třpyt hvězd.
Po křtu královna Närimea bohyním za jejich laskavost a dobrotu velmi děkovala. Ty se na ní jen mile usmály, popřály jí hodně štěstí a všechny tři bohyně zmizeli stejně tak jako se objevily.
Chlapci rostli, dospívali a dělali své královně matce radost. Však jak šel čas, královna si uvědomovala, že bude muset rozhodnout, kdo z nich se stane jednoho dne králem elfského království. Protože byla moudrá a nechtěla, aby se kvůli trůnu její synové navzájem prali, učinila konečné rozhodnutí. Rovným dílem rozdělila elfské království Nový Linor na tři stejné díly a každému synovi předala vládu nad jedním z nich.
Tak se jediný rod elfů rozdělil na tři.
Na severu bylo království Dračích elfů - jemuž vládl sličný král Darnel, na jihu království Jižních elfů, kde byl králem Aermar a mezi těmi to dvěmi královstvími leželo tří, království Hvězdných elfů, jejichž vládcem se stal král Elgalen.
