Slunce paprsky v pole širá září,
chladný van podzimu cítím ve své tváři,
Já poutníkem, zde jdu révou vinnou,
ne rodnou zemi za žádnou jinou,
Neměnil bych dnes, zítra,
dále chci cítit vůni jitra,
Jitra chladného s nádechem deště,
zde na stráních prožít mnoho let ještě,
Má země milovaná, můj rodný kraj,
ty léta překrásná a mírné zimy,
Kousek za domem, borový háj,
proč nyní loučit měl bych se s nimi,
To nebe, ptáčků štěbetání,
slyšet je vždy za svítání,
Když pak slunce zapadá,
noc dne je pro mne náhrada.
