|
|
"
Byla mlha zima a šero,
byl tak unavený !
Chtěl se jen tak sesunout do trávy u cesty,
už už se mu povolila kolena,
už už cítil úlevu s příštím vydechnutím,
objevila se dívka a vzala ho za ruku,
trvalo mu chvíli než si vše uvědomil,
byl příliš unavený a ona příliš naléhavá,
další cesta,
další vysilující boj a další vítězství,
bylo to tak těžké udržet v tomto světe rovnováhu,
kolikrát si už přál milosrdný konec,
jenomže On mu to stále nechtěl dovolit,
narovnal se
na chvíli se ji zadíval do očí,
to co tam uviděl mu zpěnilo krev,
otočil se a vydal se další správnou cestou,
chvíli šel a o kus dál
již pravidelným pevným krokem přeběhl paseku,
mlha se na chvíli zavlnila.
Pak už bylo všude jen to studené
modré světlo měsíce ukrytého v mlze.
|
