Fragment I. sbírky "Děti noci"

ZPOVĚĎ
Proklínám noc a proklínám den,
prokletí samotné zůstalo jen.
Proklet buď ďábel i proklet bůh buď,
dál srdce nebije, stichlou mám hruď.
Proklínám osud i proklínám svět,
květinou mou je krvavý květ.
Proklínám všechny neb proklet jsem sám
když nocí temnou se dál ubírám.
Proklínám chtíč i každičký hřích,
neb mé žití zračí se jen a jen v nich.