|
Cesta od idealismu k realismu
1. Kdysi velmi dávno, ještě před naším letopočtem, žil v Číně jeden moudrý slušný učitel a on hledal pro své žáky cestu k slušnosti.
2. V té době žili lidé velmi sprostě a mysleli jenom na to samé, na co myslí dobytek, tedy na sex a plné koryto.
3. V chudých společnostech lidé pořád žijí zaostalým způsobem, zde je mnoho idealismu a minimum realismu.
4. Jenom díky realismu se chudá společnost stane bohatou, ovšem jak to realizovat?
5. Podívejte se na to, jak vnímá objektiv to co je před ním, on realisticky zaznamená prostor, ale naše oko předá informace mozku a najednou je zde idealistické vnímání.
6. Mozek obraz z oka upraví, tak aby byl on pro nás ideální, jenže takto přehlídneme ošklivou realitu.
7. Idealizujeme si mnohé a tak nám nevadí to, že je zde mnoho špíny a bídy, robot je realista a vadí mu bída a špína.
Být tím čím jsme
1. Možná vás napadne, že je to tak dobře, že nevnímáme vše jako bychom byli jenom robotem, který nemá cit a lásku.
2. Robot je jednoduchý a v jednoduchosti je dokonalost, to co je zbytečně složité se často poškodí a je to k ničemu.
3. Podívejte se na klasickou cihlu, její výroba je jednoduchá a je jednoduché z cihel postavit nejrůznější stavby.
4. Jakmile se lidé stanou závislí na vlastnictví hned je zde i problém a brzo je realismus nahrazen idealismem.
5. Svým způsobem nás vlastnictví promění v tupý dobytek, který si idealizuje mnohé, aby se s bídou a špínou nějak vyrovnal.
6. Podívejte se, na ty co mají veliké vlastnictví a spatříte jenom dobytek u velikého koryta, co je závislý na korytu.
7. Spíše by malá ryba zabila a snědla velikánskou rybu, než by se vůdce druhých, dobrovolně vzdal svých velikých výhod.
Slepí vede slepé
1. Vůdci druhých od pradávna dělají vše pro to, aby z centra snadno ovládali co největší prostor a mnohdy musí lidé bojovat za to, aby jejich vůdce měl co největší existenční teritorium.
2. Je tvojí svatou povinností položit v boji svůj život za svého vůdce, který má vše a ty máš jenom mnoho povinností a málo práv!
3. Naše kultura je postavena na kultech, jsou zde kulty; pohádkové, náboženské, politické, vědecké.
4. Kultem se stává subjektivní pravda, která nám mnoho vyhovuje, následkem je to že zapomínáme na objektivní realitu.
5. Jsme již mnoho generací závislých na nejrůznějších ideálech, neustále přicházejí obchodníci a herci co si hrají na; dokonalé, svaté, moudré.
6. Jim jde o to, aby ostatní mohli vést jako stádo a tak z ostatních učinit poslušný dobytek.
7. Ten kdo se pokusí odmítnout být poslušným dobytkem je brán za blázna a zloděje, vůdcové jej tedy oddělí od poslušného stáda, aby stádo nenakazili svým realismem.
Dobrota je žebrota
1. Proto vůdcové musí mít soudce a vězení, aby mohli postihovat ty, co s nimi nesouhlasí.
2. Často mnozí marně po celý život hledají správnou ideu, která jim otevře oči, to proto, že cenzura takovou ideu zakázala.
3. Objektivní realita je nahá a tím i sprostá, ona nám říká, buď dobrý k sobě a zlý k druhým.
4. V nouzi vám ten druhý nepomůže, on vám pomůže jenom, když jste mocný a bohatý, protože dobrota je žebrota.
5. Každý chce přijít na návštěvu za mocným vůdcem a nikdo nechce přijít na návštěvu za nemocným žebrákem.
6. Vůdcové hlásají to, že mají být lidé pokorní a skromní, ale oni sami jsou pyšní a marnotratní, ano jsou to profesionální herci a obchodníci.
7. Z díla se pozná velikost jedince i společenství, ten kdo mnoho o ničem hovoří, zajisté nemá čas na tvoření prospěšného díla.
Sliby chyby
1. Příroda je toho dokladem, ona mlčí a tak má čas tvořit všem prospěšné přirozené dílo.
2. Kazatelé slibují zázraky, že po smrti se hodní dostanou do ráje, nebo se znovu narodí jako mocní a bohatí lidé.
3. Vytvořit reálný ráj to dá mnoho práce, je mnohem snadnější vytvořit jenom iluzorní ráj ze slibů a pohádek.
4. Ten kdo se dlouho topí v nedostatku je slabý a tak snadno podlehne a uvěří tomu, že se stane zázrak a jeho nedostatek skončí a on bude mít všeho navždy dostatek.
5. Pravý zázrak je v tom, že iluze nahradíme realitou a budeme myslet a konat v souladu s realitou, ve které existujeme.
6. Na oheň lze dávat jenom to co je reálné, pokud na oheň dáte potištěný papír, on shoří a v prach se promění.
7. Jde o to, aby ve vás hořel oheň reality, a potom se nemusíte bát toho, že podlehnete nějakému špinavému ideálu, oheň je v popel promění.
Zvol si jednoho pána
1. Dívejte se na druhé, jaké je jejich dílo a vše co říkají, hoďte na reálný oheň, jež hoří ve vaší duši, on spálí jejich pokrytectví.
2. Ten kdo dbá na čisté oblečení, čistou řeč, a má čistý dům, zajisté již nemá čas na to, aby vytvořil prospěšné dílo, on jenom vytvořil past, do které on chytá nezkušené, aby z nich on učinil svoje otroky.
3. V přírodě je přirozená čistota, zde déšť omyje z listů prach a mrtvé tělo zde poslouží druhým jako potrava.
4. Není zde třeba otroků, jež by uklízeli domy a pohřbívali mrtvé, vše zde je přirozené a každý zde je sám sebou on si na nic nehraje a s ničím on neobchoduje.
5. Realita je nahá a tím i sprostá ideály mají krásný šat ze lží a tak jsou slušné, je na tobě jakého pána si zvolíš.
6. Nelze sloužit mnoha pánům, když se někomu zavděčíš, tak jiné rozzlobíš.
7. Zvol si jednoho pána, tvým pánem ať je realismus on je pravým pánem zde , ostatní si zde jenom na prány hrají.
|
