|
Desáté přikázání
Předmluva autora
Nepožádáš statku bližního svého.
Starý originál
Nebudeš toužit po domě svého bližního, ani po jeho poli ani po jeho otroku, ani po jeho otrokyni ani po jeho býku, ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.
Podle mě je v tomto tři tisíce let starém desátém přikázání, shrnutá celá lidská složitá ideologie zastoupená; pohádkami, vírou, vědou, politikou, uměním, atd.
V toužení je skryto naše věčné soužení, vše je spojené s tím že se neustále o něco staráme a toužíme se starat o vše, co se nám líbí, ale neuvědomujeme si, že to mnohdy patří jinému. Měli bychom se starat nejvíce o to co je nám blízké protože z toho budeme mít i největší užitek, kdo se stará o cizí přijde o svoje. Dnes se již nebudeme starat o osla druhého, ale můžeme se chtít starat o jeho auto a nebo počítač, to ale nemusí být druhému vhod. Pokud se o něco staráme něco i znamenáme a tak ten kdo se stará o veliký národ, nebo veliký majetek, i něco zde znamená, a tak mnoho myslíme na to jak se starat o cizí. Ve své podstatě máme jenom to, co se mnoho staráme, když se nebudeme starat o svoje tělo, onemocníme a o tělo přijdeme. Pokud se staráme o něco, co je nám velmi vzdálené máme s tím i mnoho starostí a mnoho chybujeme, protože díky veliké vzdálenosti mnohé nevíme. Pastýř, který se stará s pomocníky o obrovské stádo mnoho chybuje a mnohdy díky těmto chybám o svoje stádo i přijde. Pokud se velikánské stádo rozdělí na mnoho malých stád a je zde mnoho pastýřů, jež pečují o rodinná stáda, již se nechybuje, protože malé stádo nám blízké je. Když se veliký náklad rozdělí na více lidí, snadněji se nese, moc je velmi nebezpečná droga. Jakmile nám něco dělá dobře je zde veliká závislost, která nás pohltí a učiní z nás loutku. Taková loutka nedokáže přijmout názor druhého, a pokud se s ní setkáme, mnoho tím trpíme. Nejhorší je pokud takovou zlou loutkou je někdo kdo je naším bližním a on mnoho zasahuje do našeho života. Ve své podstatě je okolo nás mnoho nemocných lidí a pokud jsou nám blízko je zde nebezpečí že nás svojí nemocí nakazí a tak z nás učiní nemocnou loutku, jež porušuje neustále desáté přikázání. Mnohdy to začíná už u dětí kdy jedno dítě má trojkolku a druhé dítě požádá o zapůjčení, nebo si ji vezme bez požádání a ukradne ji. Když to dítě dospěje tak klidně má děti s cizí manželkou a používá auta cizích lidí bez jejich vědomí. Jsme si mnoho vzdálení a tak si škodíme pokud si budeme blízcí nebudeme si škodit a nebudeme se muset bát toho že někdo zatouží po tom, co mi milujeme a o co se staráme. Ten kdo konzumuje drogu, se vzdálí od sebe samého a tak se pomalu drogou zabíjí a většinou i škodí svému okolí tím jak je nemocný. Nejspíše jsou moje slova mnoho smutná a tak mi nezbude než použít humor abych pomocí něj váš smutek odstranil.
01
Ve školce se ptá učitelka dětí, co udělali dobrého.
Malý Pepík se přihlásil:
,,prosím já jsem byl celý víkend u tety.“
,,No a?“
,,Když jsem odcházel domů, byla velmi šťastná.“
Je to problém se starat o cizí dítě, protože nemáme u něj autoritu a navíc je nám vzdálené, proto jsme rádi, když se dítě vrátí zpět domů ke své matce.
02
Jaké byly tři největší katastrofy v dějinách lidstva, se ptá mladá učitelka?
1. Hirošima
2. Černobyl
3. Windows
Nejspíše nechápete proč jako třetí katastrofa je zde Windows, když zde nedošlo k výbuchu a nebyli zde mrtví lidé? Jenže mnoho lidí díky tomuto nestabilnímu operačnímu systému duševně zkolabovalo, protože on selhal v době, kdy oni byli na něm mnoho závislí a tak o všechno co milovali, přišli.
|
