Nyní se budu zabývat definicí rozdílu mezi Satanem a Bohem. Jejich postavením ve světě. Je to moje vlastní úvaha. Nechal jsem se vést vlastními zkušenostmi a tím, co jsem nasbíral za informace. Záměrně nepíšu fakta, neboť nikdo nemůže doopravdy vědět, jak to je.
Podle mého názoru není Satan ani tak zlý, jak by se mohlo zdát. Tedy, představuje zlo, ale také je například ekvivalentem kozoroha. Je prostě individualitou či energií žijící v našem světě. Karta ďábel v tarotu znamená převážně individuální postoj ke světu. Důležitá informace je, že jedno ze jmen pro tuto energii je Lucifer. To znamená v překladu Světlonoš, což zcela převrací běžné představy lidí tohle neznající. Díky tomuto jménu je ďábel roven svým posláním například Prométheovi. Ten přes zákaz bohů dal lidem oheň a tím je vysvobodil. Poté za to musel trpět připoutaný na skále a nechat si každé ráno trhat vnitřnosti dravým orlem. Ty mu opět přes den narostly. Prométheus byl původem také bůh, nebo aspoň patřil na Olymp.
Také Satan kdysi patřil na nebe. Byl nejvyšším andělem. Chtěl získat boží moc, přemoci jej a Bůh ho za to svrhl s nebes. Ďábel se při svém pádu z nebe zastavil o hmotu, která zachránila jeho smrtelný pád, avšak zároveň ho v sobě navždy uvěznila. Hmota (nebo Země) v sobě tedy nevyhnutelně obsahují „zlo“. Avšak to, jak popíšu dále, tak ani vlastně není.
Bůh stvořil, tak jako by byl harmonie jediného všeobsahujícího tónu, dokonalý svět, tedy ráj. První lidé představovaní jako Adam a Kadmon (Eva) zde žili v nekonečné rovnováze. Byli ušetřeni zničující duality světla a temnoty, dobra a zla a lži, která by bez pravdy nemohla existovat.
Lucifer v podobě hada (Nachaš) je přesvědčil ochutnat ze stromu rostoucím uprostřed Edenu, stromu dobra a zla. První lidé, kteří do této doby znali jedině naprostou jednotu, avšak spíše jen dokonalou rovnováhu, poznali, že vše je v protikladu. Tehdy také poznali smrt. Pro některé a někdy vysvobození a dobro (smrt Hitlera) a někdy něco nepředstavitelně strašného (příklady si určitě najdete sami).
Bůh je za to vyhnal z ráje, kde už pro ně nebylo místo. Buddhismus učí, jak se vrátit zpět do ráje. Člověk musí kultivovat své špatné vlastnosti, víc než je jen popírat, odevzdat své ego a pochopit, že vše je jedno. Vše je mezi sebou nerozlučně propojené. Subjekt je zároveň objektem i pozorovaným. (pozorujícím). Toto vše je jednota. Tím nás učí jak se navrátit zpět do ráje. Tohle lze (jako v případě Budhy) už během lidského života. Po smrti se každý vrací (možná jen na čas) zpátky k Bohu do jeho dokonalé jednoty. (Nebo do pekla? A existuje? Nemáme ho tady a teď? Odpovědi na všechny tyto otázky jsou ano i ne.)
V našem světě nikdy dobro absolutně nevyhraje, stejně jako nikdy nemůže absolutně vyhrát zlo. Tyto elementy musí být do základu pochopeny a propojeny a tím navráceny Bohu.
Aby k tomuto mohlo dojít, je třeba přesně poznat co je zlo a co dobro. To dělá přirozeně mnoha lidem problémy. Opravdu to není jednoduché. Co například takový trest smrti…
Jedna cesta jak prožít Nirvánu je pochopit, že vše je jen zdání. (mahátma) Tato cesta je stejně složitá i účinná jako druhá cesta. Spočívá v tom, že se člověk ponoří do hloubky oceánu, tam na dno, kde za světem stínů se schovává svět ducha. (malé vysvětlení: Náš svět je povrchem oceánu, pod ním leží svět stínů (a andělů) a za ním na dně svět Ducha, který je z naší pozice dole, avšak z jeho pohledu je on nahoře, zkuste si to představit. Dá vám to záblesk pochopení)
Vládcem úrovně Ducha je „Bůh“. Vládcem a ochranitelem světa stínů byli v minulosti faraonové, dnes je to Ježíš. Proto je tak blízký lidem, protože je snadnější ho pochopit, je blíž, tedy je snadnější cítit jeho nekonečnou lásku.
A tedy zpátky k účelu této úvahy. Pokusím se vysvětlit dobro a zlo, tak jak jej vnímám já. Kdo rozdává krásu, bude krásný.
Zlo jako takové opravdu představuje Satan. To on si myslel, že by mohl být lepší než Bůh. Ale Bůh je dokonalý, nepopsatelný a hlavně jediný v jediném. Je možno jej nazvat Tao. Něco, co nikdy nepřestane být a přitom nikdy nebylo. Je nám snad vzdálený, snad je až za nekonečnem a přitom je v každém z nás, v každém zrnku písku.
Tedy dobro je Bůh. Kdo koná dobro půjde za odměnu k němu, kdo páchá zlo, bude předhozen peklu. Ale co má člověk konat? Vždyť je tak snadné sklouznout. Někdy si to člověk uvědomí až dodatečně. Co tedy dělat? Ano, určitě být morálně zdatný, ale morálka se liší národ od národu… (Teď nepíšu opravdu nic nového, ale je to důležitý základ)
„Odpověď leží tam uvnitř.“
A proč, když máme dokonalého Boha, je svět tak nedokonalý? Vysvětlím. Vše je právě v tom, že vnímáme jen sen, špičku ledovce. Svět je dokonalý, je dokonale stvořen, jen člověk podléhá našeptávání Satana, který sám chce nad světem vládnout a podléhá tak zlu, které ale stejně vždy nakonec prohraje. Vždyť svět je tak spletitý, každý vysílá pomocí své duše a mozku energii. Vše se splétá. Vždyť určitě jste mnohokrát zažili něco moc špatného, zlého a za čas jste přišli na to, že vám to vlastně pomohlo a dalo vám to dobro. A takový je svět. Kdo chce vidět v životě zázraky, tak ten, pokud nebude slepý, je uvidí.
Tedy svět je dokonalý a nikdy být nepřestane. Vždyť svět je stvořen z molekul, atomů a ty jsou tak úžasně propojeny, tento kód, který nevidíme, je opravdu úžasný.
Avšak Lucifer (Světlonoš) jej chce neustále měnit. To on ponouká lidi k tomu, že by vše mohlo být lepší, avšak co může být lepší než dokonalost? A právě tady je znát to, že dobro vyhraje, ony totiž existují změny k lepšímu, ale ty jsou jen pokračováním dokonalého. On totiž náš svět na rozdíl od Boha, který je věčný, probíhá v čase. Proto se mění a to je zlo, neboť svět byl stvořen dokonale, jen si uvědomte, jak úžasné bylo načasování singularity (Velkého třesku). Vždyť vše bylo naprosto úžasně stvořeno, jinak by svět nikdy nevznikl. Kdyby měli počáteční prvky jen o nepatrnou změnu jiné vlastnosti, nikdy by se nezrodil Vesmír. A co teprve evoluce? Z anorganických sloučenin jsme tu my, lidé! Bůh je náš stvořitel.
A ještě jednou: svět je jen naše zdání. Řekni si, nebo pomysli si o někom, že je škaredý. Možná to tak opravdu vnímáš, ale ona to není pravda. TY TOTIŽ SÁM TVOŘÍŠ SVĚT VE KTERÉM ŽIJEŠ a proto, když si pomyslíš, že je krásný, budeš jej tak vidět a nakonec se dostaneš do ráje.
