„Já jsem malá skřítkyně
jež se motá po mlýně.
Zloby a zášti jsem sokyně,
ikdyž vypadám nevinně!
Ráda tropím skřítčí kousky,
ráda fantazíruji a čaruju,
ráda mám růžové ubrousky
a někdy i dokonce maluju.
Lesní vánek, slunko hřej,
sedlák jede z lesa ven.
Veze tuřín, štěstí mně přej,
tuřín je mňam, no prostě sen!
Ještě nechám mléko v konvi zkysat
hamounovi hostinskému bez srdce,
jenž z chudých lidí by chtěl peněz vysát.
Ještě začne zlatek rád navracet, se rmoutíce.
I pozdě večer přijdu do hospůdky,
moje rodinka se již baví tam.
Přeskáču jen čtyři schůdky,
tanec v rytmu píp u sudů – to znám.
Á, já jsem malá skřítkyně.
Zpívám ráda, ó jejé!
Smíchu a srandy přítelkyně,
která se šeré zlobě vysměje.“
|