Jakmile vznikla společnost tak zde hned byl problém se spravedlností, protože se ve společnosti chce mít každý dobře a tak myslí a jedná sobecky. V přírodě je jednoduchý zákon silnějšího kdy ten silnější smí zabít a sníst slabšího, mnohé zaostalé společnosti tento zákon používají. Používání tohoto zákona vede k tomu, že se nemůže rozvinout vyspělá společnost a tak se snažíme vytvořit zákony, jež jsou více sociální. Snažíme se nahradit sílu moudrostí, kdy si rozmyslíme, co budeme konat druhým a nejednáme jako zvířata, proto zde musí být i trest pro ty co jako zvířata jednají. Jako základ zlého jednání je nenávist, jež je zde díky hladu po tom co milujeme a potřebujeme. Ten kdo má to co miluje a potřebuje, jedná láskyplně, protože naše myšlení a konání vychází ze situace. Již v dávnověku zde bylo mnoho moudrých lidí co nám ukázali cestu ke spravedlnosti ale bylo zde jenom málo společností, jež tuto sociální cestu přijali. Spor je zde vždy o nějakou výhodu nebo hodnotu, a soudce musí rozhodnout komu ona výhoda nebo hodnota patří, taky zde musí soudce posoudit zlé jednání člověka a vyměřit mu spravedlivý trest, který si on opravdu zaslouží. Ve své podstatě je zde jakýsi vojenský přístup, kdy zde jsou normy a příkazy, ten kdo je nerespektuje, potrestán je. Jde zde o to, jaké jsou zde ty vojenské normy a příkazy, pokud jsou správné a soudce je respektuje tak vše je tak jak to má být. Jenže ty normy dělají ti mocní a bohatí tak aby o svoji moc a bohatství nepřišli, v tom je ten problém že zde jsou kasty a třídy. Tam kde není hmotná a duševní rovnost tam není ani spravedlnost, protože co je zde dovoleno elitě to je zapovězeno spodině. Spravedlnost nemůže mít krátký metr na elitu a dlouhý metr na spodinu, ona musí všem měřit stejným sociálním metrem.
|