Moran…..2.část
....“Dobrá myslím že to půjde“ řekl a zeptal se.
"Tak povídej o co by mělo jít?“vyzval ho Flim.
„no už je to dávno“začal s vyprávěním Jorgen.
“Bylo to za dob kdy byla celá země drancována skřety a jinou havětí,dělal jsem do žoldáctví a se mnou moje menší družina.“ Na chvíli se odmlčel a pokračoval “byli jsme čtyři já,Oren ten se dal na dráhu samotáře,dělá někde v cizím království,už je to řada let co sem ho neviděl.“
“Potom s námi putoval Efrion,ten už to má za sebou,byl to zlatej chlap.A konečně se dostáváme ke chlápkovi jménem Revon.“ Dokončil představování a začal vyprávět.
“Vraceli jsme se z žoldu,popíjeli jsme a oslavovali úspěšnost když v tom nás napadla početná skupinka banditů,sebrali nám vše co jsme u sebe měli.Někdo jim o nás musel říct a já vsadím veškerý cennosti co mi zbyli že v tom má prsty ta krysa Revon!“ Poslední slova na Flima skoro zakřičel až se na ně otočila polovina ulice.
“Klídek“ zašeptal Flim,snažící se uklidnit situaci. “Tak co po mě chceš?“ řekl ostře Flim.
“Chci abys našel moje věci a dal mu lekci na kterou nezapomene.“Řekl ze zábleskem v očích a začal si pohrávat s mečem.
“U sebe to nemá takovej blázen zase není,určitě má neakou skrýš.“Zamyslel se Jorgen.
“Každopádně to je na tobě jak se k tomu postavíš,hodně štěstí.“Popřál mu Jorgen a zmizel za dveřmi.
Bylo už pozdě na začínání akce takže Flimovy nezbylo nic než jít domů a vymyslet si plán na toho zrádce
Revona.
Ráno utírající si čelo pokryté potem po zlém snu,vstal a šel najít něco co by si mohl dát k jídlu.Po ne příliš vydatné snídani začal domýšlet svůj plán,(vydatné natolik kolik mu jeho finance dovolily aby vyšel v tomhle předraženém městě).
“Myslím že bych měl vyrazit.“ zauvažoval Flim a vyšel ke dveřím.
Vyšel z domu oslněn sluncem a zavřel za sebou dveře. V téhle době to bylo víc než nutné. Když došel na náměstí vydal se k domu toho zrádce,rozhodl se že ho bude sledovat celý den a s trochou štěstí ho dovede tam kam potřebuje.Když procházel uličkami míjel staré dřevěné domy u kterých postávaly různí obchodníci a křičeli do davu ceny svého zboží.Sem tam do Flima narazilo několik procházejících div ho nesrazily k zemi.
“To jsou způsoby!“ zařval na houf lidí ztrácející se v proudu ulice.
Naštván se dál blížil k jeho domu.Před domem zastavil a prohlížel si dům,vypadal velmi skvostně,byl to dvoupatrový dům.Okna byla obloukovitá a rámy oken pozlacené..Před domem se rozprostírala obrovská zahrada,která byla zřejmě často udržována.K domu vedla kamenná cestička,která spojovala dům s se dvěma žulovými schody,které vedli k obrovským vstupním dveřím.Flim si našel poblíž domu křoví z kterého měl dokonalý výhled na dům.
K večeru to vypadalo,že jeho čekání nebylo marné,viděl totiž jak se u Revona zastavila menší osoba a neobvykle dlouho se o něčem dohadovaly,vypadalo to na obchodní záležitost.Revon byl poměrně vysoký,obtloustlý muž,nebyl už nejmladší a na zádech se mu rýsoval hrb.Nosil podsaditý obličej s dlouhým supím nosem.Vlasů měl sotva hrst a na vrásčitém čele měl vyrážku.
Ta druhá osoba byla Flimovy povědomá.
“To je ten trpaslík.“Vyjekl Flim.
“Co ten tu dělá?“ “Má s tím snad něco společného?“Začal s
Ztěžka odkašlával a plival krev,když se dostatečně upravil bylo mu sotva vidět do očí.
“Ted si ten poklad odvezu nebo máš snad něco proti?“ Řekl vítězoslavně Flim.
“Nee pa ane“ Zakoktal a dál plival krev snažící se posadit.
Zpod košile vytáhl pytel a začal poklad skládat do pytle,byly tu moc zajímavé věci plno zlata,různé šperky,náhrdelníky a jiné klenoty ale také zde leželi nejvzácnější svitky a dokumenty dále tu leželi překrásné diamanty sázené meče a dýky.Pytel nebyl dost velký tak sebral batoh co se válel u Revona,když skončil s nákladem viděl že Revon už byl schopen se postavit.
“Tak teď vypadni a vyřiď trpaslíkovy že s obchody si skončil.“
Toho nemusel nikdo dvakrát pobízet okamžitě se dal k odchodu rád,že to nedopadlo hůř a během chvíle se ztratil v chodbě.
Flim dlouho nečekal a také se vydal k odchodu.
Před Jergonovým domem sundal pytel s batohem na zem a vyčerpaně zabouchal pěstmi na dveře bývalého žoldáka.Zanedlouho vyšel ospalý Jergon,na sobě měl fialovou tuniku,která zřejmě měla připomínat noční košili.
“Co po mě chceš v takovou hodinu?“Zamumlal nepřítomně.
“Kromě toho že ti nesu tvůj ukradený poklad?“ “Nic.“
“Á tak to pojď samozřejmě dál a omlouvám se za moje nevrlé přivítání.“
Flim rozložil náklad doprostřed místnosti a klesl do nejbližšího křesla,unaveně si prohlížel Jorgenův nadšený výraz.
“Jak si to dokázal,moc ti děkuji a samozřejmě jak sem slíbil tady je odměna,tady máš pětiset zlatých a můžeš si vybrat zbraň z mojí zbrojnice,určitě si vybereš.Usmál se Jergon
“A ještě mi řekni jednu věc,kde to všechno měl?“ Vyzvídal Jergon pohrávajíc si s pokladem jako malé dítě.
“Všechno to měl schované u jižní brány v naky zřícenině,ze strany tam byl tajný průchod.“
“Ten zrádce odpornej,tohle bývala něž se zřítila naše základna,odsaď se řídily všechny naše operace.“ Doufám že si mu dal pořádnou lekci.“Řekl a začal v duchu proklínat toho zrádce.
“Ten už se neodváží někoho okrást to ti slibuji.“ Řekl zamyšleně Flim a prohlížel si zaschlou krev na svých pochroumaných kloubech.
….Pokračování příště….
