Otylost to je nemoc civilizace, lidé co žijí daleko od civilizace, mají spíše problémy opačné, protože jsou neustále hladoví a hrozí jim smrt hladem. Není zde otylost jenom hmotná, je zde i otylost duševní, hromadíme mnohé, protože se bojíme mnohého. Většinou si ale otylost spojujeme jenom s naší váhou, protože ti druzí námi opovrhují a navíc díky otylosti nejsme tak aktivní. Vše zde vychází z příčin a následků, jestliže civilizovaní lidé jsou tlustí, je to způsobeno prostředím, ve kterém oni žijí. Civilizace je spojená vždy s otroctvím a tím se i otroci snaží hromadit hodnoty protože, nikdy neví, co bude zítra, jednomu pánu se zavděčíte a jiného rozzlobíte. V našem podvědomí je mnoho špatných zkušeností s tím, jak jsme neměli to, co milujeme a potřebujeme, nechceme, aby se podobné zkušenosti opakovali. Hromadíme proto to co milujeme a potřebujeme; tělesný tuk, vědomosti, peníze, výhody, atd. Každý zde má jakousi malou planetu kde on má nahromaděno to co miluje a nedokáže se z této planety dlouhodobě vzdálit, protože se bojí, že by mu zatím někdo jiný tu planetu obsadil nebo vykradl. V ledničce je něco dobrého k jídlu, a pokud my to nesníme, přijde někdo jiný a on to sní a my budeme hladovět. Pokud si neuděláme vysokou školu, nebudeme ve společnosti mít dobré postavení a bude se nám zde zle žít. Pokud si na konto nenašetříme hodně peněz, nebudeme si moci koupit dům a budeme muset bydlet nuzně na ubytovně. Civilizace je založena na hromadění hodnot a následkem jsou problémy s tím, že se musíme o tyto hodnoty starat a nejsme svobodní a jsme tlustí hmotně i duševně. Pokud chcete v civilizaci zhubnout, nabídnou vám obchodníci mnohé systémy, ale nikdo vám neřekne, že se stanete na těchto systémech závislí a že vám mnohdy ony systémy zničí zdraví. Existuje mnoho zaručených návodů jak zhubnout, ovšem většinou po zhubnutí zase znovu ztloustnete! Hubnutí je tedy celoživotní problém a musíme tedy jít k jádru tohoto problému, uvědomte si, že naše myšlení je založeno na předsudcích! Pokud o něčem předem soudíme, že je to dokonalé nebo je to zmetek tak je tím i předem již určeno naše rozhodnutí. Obrazně si vše škatulkujeme a jde o to, aby toto škatulkování bylo správné, pokud je toto škatulkování chybné tak pochopitelně i mnoho chybujeme a jsme tlustí. Podívejme se třeba na to, co jíme, pokud je, dort ve škatulce správné nemůžeme se divit tomu, že jsme tlustí! Jde o to, aby dort byl ve škatulce chybné a nastrouhaná mrkev s citrónem, byla ve škatulce správné. Jenže je obtížné vstoupit do našeho podvědomí a zde u škatulek přepsat co je správné a co je chybné. Když jsme byli dětmi, tehdy došlo k tomu, že jsme v našem podvědomí popisovali všechny škatulky, mnoho nás ovlivnilo to, co nám bylo blízké. Jenže, mnohé naše autority z dětství byli špatné, a dokud si to neuvědomíme, do té doby se problémů nezbavíme. Jsou zde základní dvě škatulky a to ti druzí a my, sebe musíme dát do škatulky dokonalé a druhé do škatulky zmetci. Toho lze dosáhnou jedině meditací, kdy si každý den mnohokrát řekneme tuto větu.
JÁ JSEM DOKONALÝ A TY JSI ZMETEK.
Zpočátku bude pro nás meditování problém ale, pokud vytrváme tak zbytečný tuk snadno odstraníme.
|