Budeme mluvit o důležitých věcech. Je to velmi důležité, jelikož každý používá trochu jiný slovník a každý vnímá pravdu trochu jinak.
Nejlepší je používat biblický slovník. Věci v bibli jsou pravdivé a aktuální. Přes všechnu snahu obrátit je v lež. Pro podporu našich myšlenek (scholasticismus, ranně křesťanský a Bohem inspirovaný /tedy ne víc, než míň/ „filozofický“ směr) budeme používat výňatky z bible, vždy uvedeme odkaz.
Ježíš Kristus říká: „Následujte mě a já vás proměním.“ Také říká: „Pán Bůh si použije každou příležitost a myšlenku, která může člověka přivést ke mně.“
Ať mluvíš cokoli, nemusí to obsahovat jeho jméno ani slovo víru a může to přesto stačit k „osvícení“ druhého. Neobstojíš, pokud nehledáš a neslyšíš. Souzen budeš za každou myšlenku, ale Bůh nás miluje, neláme nás. Než aby nám zakázal kouřit a zlomil nám cigaretu, což někdy nám také udělá, spíš nás to naučí…
„Kdo má uši k slyšení, slyš!“ (Zjevení Janovo,3. kap.)
Co je to spasení? Spasení člověka je osvobození a také záchrana před trestem, který určil Bůh pro ty, kteří s ním nejsou a tedy slouží, ač často nevědomky, Satanu. „Buď horkým nebo studeným, ale nebuď vlažný.“ (Zjevení Janovo, 4. kap.) To snad poukazuje na fakt, že moci Velkého lháře nikdo bez Boží ochrany a jeho záchrany neobstojí. Takový člověk, který jej nemá, bude dál jen temně lkát a neuvidí pravdu a krásu, která je ve světě neochvějně obsažena. Možná ji vidí, ale ne stále, neboť není tím nositelem světla jako byl Kristus, což je z řeckého Pomazaný, neboli to vlastně znamená jeho nutné pokřtění Janem zvaným Křtitel.
Také to ukazuje na pravdu, že Boha můžeš slavit jak svým zapálením a nadšením pro něj, a to také že uznává službu ďáblu, neboť je to jen od Boha odpadlý „prototyp“ a my máme svobodu v rozhodnutí se, na které straně stojíme, ale pozor, teď vás opravdu neděsím, konec našeho světa je nejasně blízko. Sloužit ďáblu veřejně, jen poukazuje na fakt, že to není správné a logicky myslící a empativní člověk, to snadno pochopí. Zvláštní proto není, že takoví „lidé“ to dělají neveřejně. „Zlatá střední cesta“ neexistuje, neboť vlastně není možná a lidem ve skutečnosti nepřístupná, a kdo do konce života slouží ďáblu v jeho armádě a nepřijme Krista, jest na věky zatracen. Máme spoustu příležitostí jej přijmout. Také na smrtelné posteli to stačí, i tehdy nám Bůh dává šanci skrz „světelné tunely“, ale kdo jej odmítne, a to se i při této poslední zkoušce děje, neboť někomu jen přítomnost boží lásky dělá špatně, nepozná to, co máme my a v něm.
Kdo jej přijme, předběhne nevěřící a vše mu je odpuštěno, začíná nový život a nový „boj“ a chce již jen mír. „Nevěstky a lháři vás předběhnou v královstvím Božím, Vy sama sebe dělajíc spravedlivými (Mluví Ježíš k židovskému „koncilu“) mě nemáte a neznáte a vaše spravedlnost je chybná…“ (Matoušovo evangelium, což znamená z řečtiny Dobrá zpráva)
Svět ve skutečnosti není krásný a dokonalý, má plno chyb, ptejme se, kdo je udělal. Určitě to nebyl Bůh. Někdo si naivně myslí, to byl a je Demiurg, ale tento člověk nezná Boha takového v jaké jeho milosrdnosti on opravdu je. Ale Království boží je již na zemi, je nejen v našich srdcích, kdož jsme světlem a my nemáme potřebu vidět svět bez Boha, my máme tu potřebu a dar vidět to, co Ježíš již dávno (přibližně 60 generací od nás) udělal. Svět je temný a zlý, ale my jsme to světlo a Bůh nás vede tímto údolím stínů. V této zkoušce my vždy obstojíme.
Kdo přijme Krista a je znovuzrozen, na toho se Bůh dívá jako na svého spravedlivého syna. Tento spasený člověk časem pochopí, (Bůh pracuje v našem iluzorním a velmi subjektivním vnímání času, což ale ďábel dělá a způsobuje v nás tuto touhu jej překročit a mít vše hned. Čas musí plynout, aby nám dal zapomenout /Forsaken/, ale tak to je v pořádku, ale je třeba bojovat s naší ztracenou pamětí na Krista, a to krásné a tomu špatnému nevěnovat velkou pozornost, neboť to vlastně ani není. To dělá jen ďábel a jeho temní přisluhovači, neboli padlí andělé a jiní démoni, též „Démon zapomnění“, silný náš protivník.) že chyby ani nezná a nemá je. Neboli je „téměř“ dokonalý. To ale zdánlivě v lidském těle nejde, má různé touhy, které nás Bůh celý život učí překonávat a v této cestě nám až nekonečně pomáhá a zametá cestu před námi a až v nebi to „nejspíš“ je možné, ale v hledání dokonalosti je dokonalost. Jinak slovo dokonalost vychází ze slova dokonáno, což jest mrtvý a nevyvíjející se stav. Ale to je klam, protože Bůh říká: „Vy jste dokonalí!“ Díky jeho synu Ježíši Kristu, Boha v našem těle, který na sebe vzal všechny hříchy světa, jak budoucí tak také minulé. V jeho přijmutí je to pravé spasení…
Jediné, co je na našem lidském světě dokonalé, je Boží nekonečná a pozorující přítomnost a jeho praví, démony nesužovaní služebníci. Jak jsou bezpochyby svaté ženy, tak svatí muži. Tomuto stavu se také přibližují jakoby „mágové“, známí jako Charismatici.
Proto chvalme všichni Boha a to neustále, neboť on je alfa i omega a on je to, co nás drží v dýchání. Já nemám potřebu těmito slovy oslavit sebe, ale Boha, našeho spasitele, který v podobě svého syna a Ducha svatého, v této jediné „trojici“, nás miluje a nabízí to, o čem všem jsem psal. Když žádáte moudrost, tak ji dostanete. Když žádáte paměť, tak ji dostanete. A když žádáte to, co opravdu potřebujete, tento svět vás zahrne zlatem. Tato nekonečná ve své pravé podstatě spasitelská láska, pravda a poznání toho, jak svět ve skutečnosti funguje. On jediný opravdu zná náš celý svět i Vesmír, a to proti čemu my bojujeme.
Pokud se člověk napojí na tuto svatou a nezničitelnou energii, někdo tomu nepřesně říká „akášická kronika“, se může ponořit do svých „minulých“, „nikdy“ vlastně neexistujících životů, či stvořit nadlidskou myšlenku. Také může svobodně konat dle své vůle, ale bez Krista nemá to, co máme my. Jedině poznáním Boha, a to téměř nejde, jelikož nemá hranice, ale je milostivý a mluví k nám pomocí našeho mozku, se člověk očistí a ochrání navěky.
Vyznej jej svým pánem a otevře ti hranice a otevře v tvém srdci brány Božího království!
Možná si myslíš, že to je jen určitá schopnost našeho mozku, tvořit a ničit světy, ale to jej potom opravdu neznáš. Každý, kdo zná jeho hlas, je jako ovečka a on jeho pastýř. Kdo jej zná, nezemře nikdy a žije po pravici Krista. To je to pravé Spasení.
Upřesněme si, co tato slova znamenají pro pravého křesťana.
