|
|
Bolest a krev, koruna z trní, Beránku!
Náš šepot tě kolébá do spánku
Tvá oběť vyznívá do ticha
Mrtvých pod hradbami Jericha
Pohané před bránou katedrály
Pohleď na víru a ideály
Nešťastní, kdož mají srdce čisté
Opravdu vděčíme tobě, Kriste?
Andělé s pláčem ve tváři
Ve Věčném městě loutkáři
Tiberou uplynou slzy černé
Tvá láska bič na malověrné
Jidáš že zrádce je, prý je jisté
Dokázal´s odpustit i sobě, Kriste?
Na popel shoří myšlenky, činy
Pár slovy zbavit se veškeré viny
Na konec čeká ztracená duše
Proč bát se zrovna Světlonoše?
Je to jen divadlo, nestojí o tebe
Možná když zatleskáš, půjdeš pak do nebe
Naděje v obavách, strach v naději
Za oponou se herci smějí
Bolest a krev tvá slova mění, Beránku...
|
