1. Já se chci probudit z tohoto snu, pořád jenom bloudím a neustále se vše ve mně i okolo mě mění, kde to jsem?
2. Tak jako existuje materielní svět, tak existuje nematerielní svět, v mnohém se podobá snům, rozdíl je v tom, že se z tohoto snu nelze probudit.
3. Kde se ale tento duchovní svět nalézá?
4. Představ si to jako minci na jedné straně je materielní svět a na druhé je nematerielní svět taky nevíš, kde se nalézá materielní svět.
5. To znamená, že jsem umřel a po smrti jsem vstoupil do tohoto nematerielního světa, kde moje duše existuje bez těla?
6. Je to tak a zde budeš tak dlouho, dokud se pro tebe nenajde vhodné tělo a ty potom do toho těla vstoupíš a budeš tam tak dlouho, dokud tělo neumře.
7. To je, jako jízda na horské dráze jednou jsem nahoře v nebi a potom jsem zase v materielním pekle, je možné že tato jízda někdy skončí?
8. A proč by ta jízda měla někdy končit, jaký by to mělo smysl?
9. Je zde někdo nebo něco co tento systém ovládá nebo to funguje automaticky?
10. Nejspíše to funguje automaticky, dosud jsem se nesetkal s něčím, co by ukazovalo na to, že to celé zde nějaký systém nebo jedinec ovládá.
11. To mi připomíná znak Taoismu je to kolečko, které má uprostřed vlnovku a polovina je černá a polovina je bílá a v té černé je malý bod z bílé a v bílé je malý bod, jež je černý.
12. S tím lze souhlasit, je třeba přijmout realitu stejnak ji nelze nijak změnit.
13. Jenže zde je ta realita dost nereálná, pořád zde bloudím a pořád mě něco rozčiluje, nebo se zase nudím k zbláznění, jak čekám.
14. Vše je jenom mince, která má rub a líc, problémem je že spatřujeme jenom jednu stranu mince a když se mince otočí tak jsme zmatení.
15. Co to vše zde vlastně je, je to jenom experiment nebo je to náhodný proces?
16. Je to Absolutno, v tom to je že to nemá v ničem omezení, je to absolutní a to nám vadí, nemáme zde pevné body, o které by se šlo opřít.
17. Absolutno to je jako Bůh, taky o tom mluvíme a nevíme o to nic, po pravdě toho nejspíše asi moc nevíme?
18. Víme jenom to co je nám blízké, když se od blízkého vzdálíme tak zapomeneme na to, co nám bylo dříve blízké a neustále se od něčeho vzdalujeme.
19. Jako kdysi někdo chtěl pevný bod, aby zde vše mohl změnit a najednou nám došlo, že ten pevný bod nikde v celém Absolutnu není.
20. Pokud by zde byl teoreticky pevný bod, tak by se celé Absolutno nejspíše zhroutilo, proto zde ten pevný bod není.
21. Nestojíme o to, čeho mám nadbytek, ale chceme mít to, čeho máme nedostatek, proč to tak je?
22. Jsou to naše špatné zkušenosti, jež vedou k našemu toužení a tím i soužení, pokud bychom nic nevěděli, tak jako nic neví dítě tak bychom netoužili a tím se i nesoužili.
23. Problémem je to že víme, je to jakási zlatá klec vědění, ve které existujeme a nechceme klec opustit, protože venku je jenom myšlení.
24. Vlastně vše zde jsou jenom vztahy, nelze existovat bez vztahů, vztahy nám dávají ale i berou mnohé, lze s tím něco dělat?
25. Můžeme, zde zasáhnou jenom tam, kde je něco ponechané náhodě, protože je to bezvýznamné a tak to není pod vlivem řádu nebo normy.
26. Má smysl zde existovat?
27. Ti co jsou v hmotném světě, páchají často sebevraždy, protože si myslí, že nemá smysl zde existovat, jenže smrt to je jenom proměna, ale ne konec existence, vše zde má smysl i když to mnohdy tak nevypadá.
28. Jaký to tedy zde vše má smysl?
29. Smyslem všeho je nasycení, když jsme nasycení má vše zde smysl, pokud hladovíme hmotně a duševně tak to zde nemá najednou smysl.
30. To je dost ubohý smyl veškeré existence, to zde není nějaký lepší smysl naší existence?
31. V jednoduchosti je dokonalost, pokud by zde teoreticky byl nějaký lepší smyl naší existence, bylo by to zbytečně složité a tím nedokonalé a nefunkční.
32. To mi připomíná kyvadlo u velikých hodin kde na jedné straně je klad a na druhé je zase zápor a uprostřed je naše ubohá existence.
33. To je krásné přirovnání lépe to snad nelze říci, nějak ten systém musí fungovat.
34. A co takové zázraky které mnohé zde změní, proč jsou tak vzácné.
35. Zázrak to je výjimka, jež potvrzuje nějaké pravidlo, a kdyby těch výjimek bylo mnoho, tak by pravidlo zaniklo.
36. Vše co zde existuje tak to po celou svoji existenci neustále něco kontroluje a neustále se to novému přizpůsobuje, takto to existuje v jakémsi začarovaném kruhu.
37. Je to jednoduché a dokonalé, zatím nikdo nenašel něco lepšího, co by to mohlo nahradit a pochybuji, že někdy někdo najde něco lepšího.
38. Pokud tedy v něčem někdo najde lepší řešení tak je zde možnost, že to lepší řešení časem nahradí to staré řešení, kdo ale rozhodne o tom co je lepší řešení?
39. Rozhodují o tom pochopitelně ti, kteří z nového řešení budou mít nějaký užitek, vše zde řídí ekonomika a logika, každý se chce zde mít lépe v budoucnosti.
40. Mohou se mít všichni zde dobře, nebo se může mít dobře jenom malá skupina jedinců a ostatní se musí mít zle?
41. Vše zde jsou jenom příčiny a následky, to že se má dobře jenom elita, to je následek toho, že je společnost nemocná a tak se zdravá elita, stará o ostatní co jsou nemocní.
42. Čím to je, že je společnost zde nemocná?
43. Nemoc je následek nedostatku aktivity těla a ducha, to co není aktivní, začne slábnout a nedokáže to bojovat s tím je to nemocné.
44. Jenže když jsme aktivní tak se i dříve opotřebujeme a tím i dříve svoji existenci skončíme.
45. Lépe je ale žít krátce naplno ve zdraví a spokojenosti, než žít velmi dlouze v nemocech a nespokojenosti.
46. A co žít někde uprostřed a dožít se středního věku, je to tak správné?
47. To co je správné v jedné situaci, nemusí být správné v jiné situaci, proto máme inteligenci, abychom vyhodnotili situaci a potom určili co je správné.
|