Čítárna
Poezie
Próza
Vyhledávání
Vložit článek

Zpět


Fantasy a Sci-fi
zahrnuje rubriky:


Tip Obchůdku
Lord of the Rings: The Art of the Fellowship of the Ring
The Art of
the Fellowship
of the Ring

500 obrázků z filmu
955 Kč


JRR Tolkien: Nejčtenější články
Opravdu zajímavé perličky o filmech...
Ukázka na 4DVD verzi Společenstva p...
Aktualizace of. stránek filmu
Křížíkova fontána - Projekce "Pán P...
Encyklopedie světa J.R.R. Tolkiena







Nejoblíbenější pohlednice

New Line Cinema
Nové články na peoples.cz

Portál, kniha 1 - ukázka

Dveře zapraštěly, dovnitř vnikl chladný vzduch. Přerývaný dech – nic jiného slyšet nebylo. Vstala a mlčky se na něj dívala. Nesouhlasně pokýval hlavou.
“Já… Nedokázal jsem to…”


Kapitola 1


Pro Cleris to mohl být jeden z dalších běžných večerů. Ostatně nic kolem nenasvědčovalo opaku. Venku bylo okolo nuly, všude plno šedavé hmoty, která měla barvou ke sněhu hodně daleko. Ale jinak život tady skýtal mnoho dalších radostí.
"Valettová! Odznak a klíčky!"
Málem zapomněla – poslední dobou se to dělo až podezřele často. Ten případ jí prostě nešel z hlavy. Technici už dávno odhalili, jak se do sítě dostal, snad i jak rozšifroval heslo, ale to hlavní pořád chybělo – alespoň minimální stopa vedoucí k pachateli. Hodila desky na zadní sedadlo a nastoupila. Z neustálého mžourání do modrofialové obrazovky ji pálily oči. Věděla přesně, co by řekl šéf, kdyby zjistil, že si práci bere domů. Jenže šéf tu teď nebyl.
Motor auta párkrát zaprotestoval, ale nakonec se přecejen rozběhl. Byl to už starší model, bez všech těch vymožeností jako klimatizace a podobně, ale jako jeden z mála si uměl alespoň částečně poradit se stavem zdejších silnic. Ten ze všeho nejvíc připomínal tankodrom.
V ulicích bylo ticho a klid. V téhle okrajové části se nebylo čemu divit. Vybydlené domy působily stejně šedivě a bezútěšně, jako rozbředlý sníh kolem. Cleris jela skoro krokem, topení si s neustálým zamlžováním předního skla poradit nedokázalo. Špinavý, zmačkaný hadr plesknul o desky na zadní sedačce a skončil na podlaze.
"Zatraceně..."
zavrčela do zpětného zrcátka, když se jí za zády rozvibroval mobil. Nakonec se nechala neustále blikajícím displayem přesvědčit a zajela ke kraji.
"Detektiv Cleris Valettová? Aaron Champman. Tak... Máte pro mě něco?"
Měla by - pohlazení mezi oči. Takhle jenom otočila klíčky v zapalování - a motor vyhasl.
"Kur...." hryzla se do rtu. "Ano, u telefonu. Bohužel, zatím nic nového, ale pracujeme na tom. Až zjistíme cokoli co by nás posunulo dál, můžete si být jistý, že..."
"Víte, jak moc je tohle důležité, Cleris. Dlouho se to už neudrží. Ten člověk nebo skupina, kdokoli je za to zodpovědný.... Vy ho musíte najít...!"
Pomalu by se vsadila, že musel slyšet, jak zaskřípala zuby. Aaron Champman byl známý tím, že ho lidi neměli zrovna v lásce. Důvody by vydaly na celý seznam, ale pro představu - protivný obtloustlý chlap, který sotva kdy zvedl zadek z křesla svojí kanceláře a byl skálopevně přesvědčený o tom, že má přehled. Krom jiného vyžadoval, aby se vše zvládlo hned bez ohledu na to, jak náročné postupy jsou třeba. Nebýt to jeden ze zástupců v radě, nejeden by mu ukázal záda a zdvižený prostředník.
"Jsem si toho vědoma. Nashledanou."
Nesouhlasně pokývala hlavou.
"Idiot."
Hodila mobil zpátky za sebe a pokusila se uvést auto do chodu. Otočení klíčkem, sešlápnutí pedálu, zaškytání motoru… a ticho.

Malá bruneta s tmavozelenýma očima, kratším mikádem a drzým nosem, který strkala všude tam, kam se to nejmíň hodilo - asi tak by policistku popsal každý, kdo s ní měl účty k řízení. A nešlo o nezaplacené lístky za špatné parkování. Za jiných okolností by Cleris Valettová byla uznávaným členem týmu, jistě se brzy dočkala nějakého toho povýšení a lepšího platu. Možná by jí dali i lepší kancelář - aspoň takovou, kde funguje topení. Za jiných okolností by jí teď nemrznul zadek a nemusela by šlapat tu dlouhou štreku domů pěšky.
Vytáhla z kapsy mobil a zapla automatické vytáčení. Telefon nevyzváněl dlouho.
„Dobrý večer. Ne, nic vážného se neděje, jen dorazím později. Už spí? Dobře.“
Odtáhla sluchátko od ucha a rozhlédla kolem. Možná se jí to jenom zdálo, ale obezřetnosti není nikdy dost.
„Ještě jednou vám moc děkuji. A běžte si už taky lehnout, nemusíte na mě čekat.“
Stmívalo se rychle – a ona by si měla pospíšit. Houstla nejenom tma, ale i vzduch. V téhle části města, navíc v noci, si nikdo nemohl být jistý ničím – jen tím, že když už kdokoli vytáhne zbraň, tak proto, aby ji použil. Okamžik – víc to být nemohlo. Přehlédla snad něco? Tak kde udělala chybu?
Ozval se dvojí výstřel. Na špinavě bílý sníh dopadlo několik kapek krve. Pak Cleris ztratila vědomí.
Autor:
E-mail: saitrilogy@gmail.com
Vloženo: 00:52:55  25. 04. 2014


Hodnocení:
4 (4 hlasů)

Komentáře (1)
Hlasujte:
1 - nepovedené
2 - nic moc
3 - průměr
4 - dobré
5 - skvělé
Verze pro tisk

Zpět



Fantasy a Sci-fi: Jeremiho Čítárna
© Jirka Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net
, 2000 - 2005
Design: Rinvit, Jeremius
URL: http://fantasy-scifi.net/citarna/

Všechna práva vyhrazena. Žádnou část stránky není dovoleno použít či reprodukovat bez souhlasu autora.