|
NEZABÍJEJ
Každou chvíli se díváš na hodinky,
připadáš si jako by si na peróně čekal až přijede noční vlak.
Světla lamp na ulici stíní podivně šedivý mrak.
Hustou černotou noci a něčím hrdlem se prodírají
provazce deště a výkřiků.
Už jen pár chvil a nebude třeba tvých úskoků.
Chodíš nervózně po tom imaginárním nástupišti
a čekáš až uvidíš světla přijíždějícího vlaku,
čekáš až zase budeš moci žít
bez toho tebe svědícího mraku
Výkřiky dozněly,světla se rozsvítila,
tvá zpocená ruka smrt ucítila.
Světla se rozsvítila,nestojíš na nástupišti,
ale v krvavém páchnoucím tratolišti!
Světla se blíží,vlak přijíždějící do stanice už hřímá,
a tvá studená ruka jízdenku do pekla třímá.
Za každý hřích se těžce platí,
navždy ti bude světlo stínit šedivý mrak,
už navždy budeš čekat na tento vlak!
|
