|
Dejte mi na světě kousíček místa,
budu mít ambice na poznání
a v sebe uvěřím, budu si jistá,
že už se neztratím ve zklamání.
Dejte mi tóny a já budu zpívat,
hudba je náplastí na drobné rány,
ve zpěvech smutných se o štěstí snívá,
vysněný ideál bez pohany.
Dejte mi rytmus a já tančit budu
v lehoučkých krocích muzikou spoutána.
Až ztratím sílu a nabydu studu,
už bude pozdě na tančení do rána.
Dejte mi úlomek vzácného štěstí,
já budu plakat se širokým úsměvem.
Osud mě zavedl na smůly scestí,
kde každý úsměv je štěstí jen nápěvem.
Dejte mi lásku ve světě násilí,
budu ji hýčkat vločkami něhy,
uzavřu do světa, v kterém se nestřílí,
za dveře z polibků, za touhy břehy.
|
