Kde je sever a kde jih,
kde vládnou mrazy, taje sníh,
kde noc je a kde jasný den,
já vždy bývám okouzlen.
Kde ptáků hlahol slyšet bývá,
kde větrem plachtí holubice sivá,
kde ráno slunce vychází,
tam štěstí mé se nachází.
Kde klid je a žádný shon,
kde zvonů pronikavý tón,
rozvlní vzduch, podzimem churaví,
zde žíti jen přál bych si ve zdraví.
Kde potůčků šum a lesů zpěv,
slyšet je, kde schází hněv,
kde krajina z večera uléhá k spánku,
tam kráčel bych tiše za červánků.
Kde horské štíty hladí oblohu,
kde medvědi uvnitř brlohů,
tiše spící, věří v příchod jar,
zde život můj, nepřišel by v zmar!
