Sedím tisíce kilometrů od jednoho z největších měst světa a stále přemýšlím, čím mě New York tak přitahuje. Zdá se mi to věčnost, co jsem směla strávit víkend ve městě, které nikdy nespí.
Vzpomínám na zářící mrakodrapy připomínající stovky babylónských věží, neboť samo město je jedním obrovitým Babylónem. Změť všech možných národů, kultur, jazyků a náboženstev vytváří dokonalý celek. New York je mozaikou, jejíž jednotlivé díly do sebe zapadají, ačkoli pochází z naprosto různorodých částí světa. Je to jediné město, kde stačí přejít ulici a místo v Itálii se náhle ocitnete v Číně. Překonávání propastí je pro newyorčany jakýmsi sportem. Už v minulosti museli překlenout mnoho problémů.
Největším z nich bohužel (i bohudík) bylo, je a pravděpodobně i nadále bude přistěhovalectví. New Yorkem prošlo miliony uprchlíků toužících po svobodném životě. Vetšina z nich se tu usadila jen na čas, pár jich zůstalo, ale každý zanechal ve Velkém Jablku malý kousek sám sebe v podobě práce, díky níž byl New York postaven. Jenže nikde na světě neexistuje neomezená poptávka po pracovních silách. Přišly první konflikty Irů a černochů.
Občanská válka. Následovala krize na Wall street. První světová válka. Krach světové burzy. Druhá světová válka a nesmrtelný stín Hirošimy a Nagasaky. Studená válka. Politické aféry. Tím vším prošel New York až se otřásal v základech. Ale každá událost ho nutila ke stále větší shovívavosti a toleranci. Ovšem je-li New York skutečně zmenšeninou Planety, proč tu lidé dnes žijí celkem bez konfliktů, zatímco jinde na Zemi neustále zuří války pro pochybná vítězství. Nevím.
Viděla jsem jen nepatrný zlomek New Yorku, a přesto..............mi připadá tak blízký. Vzdálené město zahalené opary tajemství. Neznám svobodomyslnější lidi. Tančí, křičí, troubí, pláčí, smějí se a hlavně milují město, kde žijí. Milují New York stejně jako ho nenávidí. A důvod? Jde o schopnost vtáhnout vás do svého tempa. Jde o krásu a lesk luxusních čtvrtí. Jde o klid a zaplavující zeleň Central parku. Důvodem je i ohromující hluk a provoz v kteroukoli denní i noční hodinu. Duše tohoto kosmopolitního města v sobě skrývá vše. Chudobu a bídu některých čtvrtí, na níž vyrostl Manhattan. Metro pověstné otřesnou reputací, nejlepší světová divadla, obchody a restaurace, slečna Svoboda shlížející na tichý Ellis Island a Manhattan, který ji nikdy nemůže přerůst.
Možná už vím, proč miluji New York. Miluji ho, protože mi za malý kousek mé duše dal kousek své vlastní. Vím, že není ani perfektní ani ideální, ale díky času, který jsem ve Velkém Jablku strávila se učím být tolerantnější k ostatním i sama k sobě.
P.S. Až pojedete do New Yorku nenechte se oklamat tím, jak vypadá ve dne. V noci je mnohem krásnější-tehdy ho nezastiňuje Slunce.
