V rajském údolí bylo nádherné počasí,sluníčko svítilo, lidičky se procházeli a šest studentů sedělo v oblíbeném mléčném baru a usrkávali nějaký nealkoholický koktejl.
Zatím kdesi na měsíční pevnosti pozorovali naši staří známí záporňáci zemi, svorně jim bylo špatně z hnusně krásného počasí a kuli obvyklé megalomanské plány na její ovládnutí.
„Vaše veličenstva,“ poníženě oslovil jeden ze služebníků, ohromný temný anděl ve zlatém pancíři Goldar. „Naše senzory zaznamenali podivnou aktivitu na okraji solární soustavy, ó veliký“ pokračoval ještě poníženějším hlasem.
„COŽE, kdo si dovoluje narušovat moje území“ zařvala svalnatá rudá bytost, které nikdo neříkal jinak než Lorde Zede.
„Vyhlaste poplach a vyšlete tam formelíny,“rozkázal několika poflakujícím se zrůdičkám.
„Pane vypadá to na kosmickou loď, zřejmě neznámého typu,“informovala svého pána nestvůra podobající se kočce s monoklem na oku.
„Loď přistála na Zemi, Pane,“oznámilo malé monstrum po chvíli sledování senzorů.
„Formelíni, na zteč,“zavelela Bytost a jednotka nejnovějších elitních Formelínů pod vedením opancéřovaného černozlatého anděla se teleportovala k lodi.
„Jsme zde“, oznámil Goldar Zedovi, který se díval na výsadek pomocí svých implantátů, a jal se prozkoumávat místo přistání.
Když v tom uviděli loď, jak se otáčí a ze štěrbin vylétávající fázové výboje už nezaregistrovali, neboť byli naprosto Anihilováni.
Loď majestátně dokončila otočku a dosedla na zem.Otevřel se poklop a vyšly tři bytosti v těžkých magnetoenergetických pancířích a s desintegračními puškami v rukou.
Postavy došli k hromádkám, které byli ještě před několika okamžiky Zedovými přisluhovači a se skenery v rukou začali v míru sbírat informace.
Zatím však v Bázi proslulých strážců vesmíru byl připravován zákrok proti vetřelcům.
„Morfujeme“ se rozléhalo po chodbách a teleportační systémy jeli naplno, aby přenesli strážce k neznámé lodi. Strážci s okamžitě po přenosu vydali zjistit, co zničilo Zedovy jednotky, ale když se přiblížil bílý strážce příliš blízko k automatické pavoučí mině, následná exploze z něj zanechala pouze zakrvácenou hlavu jako připomínku jeho neopatrnosti.
Ostatní vědomi že jsou zranitelní ihned volali své Zordy. Ty se s obvyklým halasem přiblížili, ale v tom okamžiku zapracovalo přísně tajné vládní zařízení na sledování aktivit UFO a několik přesně mířených iontových pulsů z oběžné dráhy zničilo zord draka, jednorožce a gryfa. Ostatní zordy byly zničeny přesnými zásahy fotonových torpéd mimozemské lodi.
Červený strážce, vědom si své porážky zaútočil na právě se demaskující bojovníky, bohužel pro něj se to stalo posledním činem v jeho mladém životě, neboť jeden z válečníků vypálil ze své desintegrační pušky a výboj smrtící energie rázem rozsekal Strážcův zordový pancíř a jeho poslal na věčnost.
Ostatní strážci se rozhodli, že úprk je v tuto chvíli nejlepší strategií, avšak ochranné pole generované neznámou lodí zachytilo modrého strážce a přeneslo ho na stůl automatického Shromažďovače informací(prostě pitevna). Ostatní mohli pouze pozorovat z velína, jak mu jsou zaživa vyjímány orgány z těla a jsou na něj napojeny desítky senzorů a trubic, které vysávají s informacemi i život z ubohé trosky, jenž bývala modrým strážcem.
Mezitím černí vojáci dokončili průzkum okolí a palubní počítač zaměřil polohu dalšího cíle, Velína .
Velín se nacházel v neobydlené oblasti, a proto palubní počítač rozhodl provést pozemní úder.
Z jednoho poklopu se odstartovalo pancéřované vznášedlo a rychle zamířilo ke zjištěné pozici. Po 30 minutách letu se dostali k velínu a zahájili přípravný úder. Plazmové čtyřče se otočilo a z hlavní vyšlehl zkázonosný proud energie, proletěl vzduchem a vypálil velkou díru v betonové stěně báze.
Vznášedlo se otočilo, spustilo rampu, aby mohlo vypustit komando černých bojovníků.
Jakmile jej opustili, začlo se zvedat a zavíralo poklop, aby mohlo krýt úderné síly podpůrnou palbou.
Mezitím komando v dokonalé souhře s krycí palbou proniklo až k vypálenému otvoru a po nezbytné pauze během, které čekali až termální detonátory hozené dovnitř explodují a vyčistí chodbu, provedli závěrečnou zteč na bázi strážců vesmíru. Černý strážce se pokusil se svou silosekerou postavit v úzkých chodbách na obranu, ale energetický meč velitele komanda se ukázal ničivější, což mělo za následek rozpárání strážcova hrudního koše. Následná rána na hlavu ukončila jeho muka a komando směřovalo dál k velitelské místnosti. Poslední strážci, Růžový a Žlutý se pokusily teleportovat pryč, ale rušení signálu mělo za následek zhroucení teleportační mřížky a následnou záměnu polohy jejich molekul. Obě se zmaterializovali o několik kilometrů dál jako děsivě znetvořené kusy masa a oblečení. A protože jako na potvoru tam byla skládka toxického odpadu, nikdo si ničeho neobvyklého nevšiml. Robot Alfa se pokusil o chabou obranu svého pána Zordona, Když přesměroval část energie na postupující vojáky, ale protože bojovníci měli přece jen výkonné silové štíty, energie se odrazila a ukončila navždy existenci Zordona.
Během dalších deseti minut byli umístěny nálože a veškerá data přesunuta do databanky korábu cizinců. A když loď opouštěla orbitu byl vidět mohutný výbuch báze i se všemi zbytky strážců.
Na Měsíci předčasně oslavovali zničení jejich nepřátel a tak si ani nevšimli singularity, která přistála na jejich pevnosti a udělala tak nový kráter na měsíci, nazvaný sea of Cruelty.
A země si mohla konečně oddechnout, protože už nikdy nebude nikdo ničit zeleň,
už žádné boje mezi silami dobra a zla a dokonce i mléčný bar museli zavřít, když zmizeli jejich jediní zákazníci.
A koráb cizinců?
Ten se spokojeně letěl dál vesmírem a ani nevěděl jakou službu prokázal Zemi.