Mé špatné Já, které tu moc často není, čekalo nějaké detaily z popravy. Takhle to vypadalo, jako že oheň vzplanul a uhasl, nikdo nekřičel a neprosil o milost. Děvče, ačkoli chtělo, neodvrátilo pohled od zuhelnatělého těla, hrozivě se dívajícího z plamenů... Kolem se vznášel odporný pach spáleného masa a kosti praskaly žárem.
Pokračování bylo ale krásně temné tak, jak to má moje zlé Já rádo.

Moje lepší Já, shledalo tuto povídku zajímavou. Souhlasí s ostatními a aby pravdu řeklo, klidně by rádo vidělo svého otce v plamenech, jen kdyby požívati mohlo darů Arlingových :).

Proto od své sestry, od okovů božské moci odproštěné, přijmi dar v podobě počtu nejvyššího.
V Raglionských horách stával kdysy klášter alter ega její ex bohyně.

A teď si jdu dát obklad :).

Jako samotnou povídku bych to asi nehodnotil, ale je to skvělý úvod k tvým příběhům. Pokračuj :-)

Hmm... Šlo to...

Také se připojím se slovy chvály;)

No, co dodat..... Skvělé!!!

No........co říct.......díky......checht

Arlingu, právě se ti povedlo to, co v tuto chvíli potřebujeme asi nejvíce... Myslím tím jak na úrovni kvalitativní, tak i na úrovni Mellorianské - výborný nápad jak prezentovat náš svět...
Pokračujme...
Všichni.

Super! Přesně takový typ povídek mám ráda. Ani mě teď nenapadá, co vytknout. Takových by tu mělo být víc...
Posílám 5.