Koukám, že na čtenáře to mělo obrovský vliv. Na mě také, však slova, kterými bych vyjádřila údiv, nenalézám. Snad... až se vzpamatuji z toho zážitku, kterým jsi mě opravdu mile překvapil, pak dokáži vylíčit víc. Pokud Ty sám chováš se a smýšlíš takto, šťastná to každá, která Tě zná, jako bratra, přítele, milence, osud. 5

Mé očka nejsou démanty, ač jsem jednou z hvězdného lidu, nemám tolik mléčné žáře jako ti Velcí, jako ti, kteří už byli dávno, kteří se probouzejí. Přesto mé oči Tvé řádky shlédly už několikrát a má záře, pořád ještě menšící se a šednoucí, neboť tak je správně, nachvíli zaplanula- Vzpomínkami, tichým připomenutím.
Tak nastal čas abych se vyjádřila, nemyslíš?
Nebudu mluvit o formě, jako jsou řádky napsány, i když má své kazy (přesto však je velká), ale skutečná slova se píší neviditelným inkoustem ;)
Budu tedy psát o obsahu... Vzpomínky, Stýskání, ale všechna krása probouzejícího jara, stejně jako probouzejících se Starých věků. Proto mi to Stýskání, které tvá slova nosila neučinila žádného smutku, ale naplní mne radostí, z těch, kteří pěstují Květy Nifredilů v srdcích jakýmkoli Uměním :)

Jsou časy Estel, pane milý,
a časy elfů bosy běží.
I ony se dnes roztančily
v písni Gondolinských věží.

Až s večerem zaplanou Sestry západu, až Elbereth rozžehne jejich háje, až příjde zase hořká krása Vzpomínání, hořící srdce až zchladí zimní noc, tak jako už tolikrát ale s novou silou poznej, že Finadwen je s Tebou, ať už Kruhy smrtelných opustila, nebo nikoli.
I když mé časy v Matce Středozemi končí, tam za linkou obzoru budu stále probleskovat zemi se západem slunce jako mí bratři a sestry, ke kterým obracím svou tvář, když mířím k západu. A stále budu s Vámi- i s Tebou budou mé vzpomínky, protože jsi jedním z těch, kteří ji uchovají krásnou, a kteří nosí světlo v duši, protože jsi mým bratrem :)
Měj se krásně, bratříčku a chovej Estel!

Slova tvá probouzí touhu,lásku,víru,prostě vše krásné,co dosud dlí v tomto světě.Slova duší ztracených a přece šťastných.Děkuji,žes slovy kouzelnými probudil duši,jež spala stovky let.Mou duši...
Je to opravdu skvělé.

Velmi, velmi podněcující a svádivé. Ovšem chtělo by to trochu strhujícího závěru. Jestliže jsi takový, je to moc dobře.

Jsi romantik, Lukáši ! Hled bych se s Tebou ráda setkala. L.B.

... prostě nádhera, víc se nedá dodat