Nejde o nespisovnost. To jsem překousla, ale o to, co tu říkali ostatní. Nebylo to nejhorší, ale ani nejlepší, což je spíš výhra, protože máš co zlepšovat :). Hodně štěstí.

Dobře, děkuju za názory. Za tu pravopisnou stránku se omlouvám, ale nespisovné výrazy jsou zde použity schválněm, zdáli se mi tak nějak vhodnější.

Jen v prvních dvou větách jsem spočítala pět chyb. Sorry, dnes nejsem v náladě číst něco tak rozsáhlého a ještě s hrubicemi, třeba jindy.
Ať se daří. Š.

Trochu se obávám, že ti ujely sem tam nějaké koncovky, typu: "...pouta se otevřeli..." atd. Ale to by nebyl takový problém, kdyby příběhu nechybělo něco, co by mě dokázalo na židli udržet a kousat přitom tužku... Vzdáleně mi tvoje povídka připomíná knihu od německého autora Andrease Eschbacha - Poslední svého druhu...Nepochybuji ale, že tohle nebyl záměr... Mimo hovorové češtiny i sem tam i chybí písmenko, ale jinak je to fajn, možná trochu těžkopádné. Možná bych doporučil zkusit některé odstavce nebo možná i celou povídku napsat v přítomném čase, který přece jen působí dynamičtěji a čtenář získává pocit, že se děj povídky odehrává právě teď a právě před ním.