Díky, Filipe. Právě pracuju na dvou povídkách, které téhle předcházejí.
On to byl takovej pokus při kterym sem byl ovlivněnej detektivkama drsný školy. Ale Saša se mi líbí na tolik,že s ním planuju další příběhy....

Máš tu třeba moc pěknou vetu: "I nějaká ta informace je občas k mání, ale to mání je většinou hodně, hodně drahý." To je moc pěkné, má to švih (a není to jediná dobrá věta, kterou tam máš). Ale hned další větou ten dojem zkazíš: "Sám jsem za tohle mání dal jednou pět kil." Co je to za novotvar? Tak se přece nemluví! Když tak "pět kilo," ale i to by vzhledem ke kontextu působilo divně. Proč prostě hrdina nemohl říct "pětikilo"?

ATD. Atd.
Samozřejmě, ta povídka má i kladné stránky. Třeba ten nápad, vytvořit svět ve kterém se mísí středověké a novověké prvky a umístit do české kotliny. :-) Sice to udělal už Vladimír Šlechta, ale je to mnohem originálnější něž to, co tady páchájí mnozí jiní (že Filipe? Ticho mozku!). A taky tam máš pár opravdu povedených vypravěčských pasáží, které mají vtip a švih. Příklad viz výše.

Takže Siriusi, jak jsem psal na začátku, potenciál v tom určitě je, ale zatím to podle mého názoru není ono. Bohužel jsem dal 2. Možná, že je to přísné, ale v mém osobním žebříčku musí v díle převládat kladné prvky nad zápornými, aby dostalo aspoň trojku. A tento případ to zatím ještě není...
Tak se na mě nezlob, snad chápeš, že to nemyslím nějak osobně a určitě piš dál. Piš co jen můžeš a v žádném případě se názorem jednoho amatérského pisálka nenech odradit. :-) FP

ad 4. často se ti opakují slova. Třeba: "S tou myšlenkou jsem došel k šatníku a začala se oblékat. Oblékl jsem si černé kalhoty..."
Doporučuji, pokud to už neděláš, povídku nějaký čas uležet a pak se k ní vrátit a citem hlídat jak opakování slov, tak i rytmus textu. A opravovat, opravovat, opravovat... Ach jo, zas ze sebe dělám chytýho a přitom to sám nedodržuju.

Ahoj Siriusi. Konečně jsem se dostal k tvé povídce. Musím ti říct, že i když v sobě má potenciál, tak tam je několik věcí, které ji srážejí hodně dolů.
1. Snažíš se, aby hlavní hrdina působyl jako drsňák, ale přitom mluví přílši slušně, nejvíc je to cítit u slova "prostituka." Drsný detektiv by takto nemluvil. Byla by to pro něj prostě "děvka."

2. Ony prostitutky, to je v tvé povídce kapitola sama pro sebe. Je jich tam příliš mnoho. proč nepoužiješ nějakou jinou postavu? Ja chápu, že se snažíš vytvrořit atmosféru tvrdého života na ulici, ale v takovém světě by přece žilo víc typů lidí, ne? Co třeba feťáci, dealeři drog, pasáci, zloději, zkorumpovaní policajti... Já vím, oni tam jsou, ale je tam prostě "přeprostitutkováno..."

3. Některé pasáže působí vyloženě směšně. Hlavně ta s tou sedmnáctiletou prostitutkou. Jak ji hrdina řekne "chceš si zničit život?" a ona se rozbrečí a uteče. Působí to křečovitě mentorsky a moralisticky, jako z buletinu nějaké konzervativní křesťanské organizace. Pokud to měl být pokus o vtip, tak se minul účinkem.

4. Spousta kostrbatostí, nerytmických vět a pasáží.

V nabídce Čítárny klikni na: Vložit článek. Přihlaš se, otevři si své dílo a dole pod ním zaškrtni vložit jako "prostý text." Takhle se to číst nedá.