Flisk: Samozřejmě...slohové práce mají taky své kouzlo. Jinak za tu jedničku gratuluju...já ať udělám co udělám, tak stejně jedničku mít nebudu...hloupé složení pedagogického sboru, no.
Držím palce v dalším psaní.
Flisk12:52:05 28. 12. 2006
Kaayi, ačkoli to zní nesmyslně, já tu slohovku upravovat nechtěl. Je tady vystavený úplně stejný text, jaký jsem opsal z papíru. Do té narychlo sepsané slohovky (nebo ve spěchu načmárané povídky, chceš-li) jsem dodatečně vůbec nezasáhl, ačkoli jsem samozřejmě mohl. Řekněme proto, že jsem nechtěl v pocitech dělat promyšlené změny. Co mě k tomu vedlo, to už je zase jiný příběh...
Pro čtenáře a zvlášť pro toho náročnějšího je to samozřejmě nešťastné řešení, ale s tím se v tomto případě nedá nic dělat :-).
Momentálně mám dost starostí se školou, takže vůbec nevím, kdy si najdu čas něco nového vytvořit a dát to sem, ale příště už to bude každopádně něco promyšlenějšího.
Jo, a ze slohovky jsem dostal 1..
No to si piš, že zareaguju, ačkoliv právě jsem vypnul mozek.
No rozhodně mi tu náš rozhovor připadá mírný, oproti MFantasy...což?
Takže: S tím přáním, které bylo tak silné...to jsem jakžtakž pochopil, nicméně nepobral jsem poslední větu.
S tím NIC a nenic...
Je to opravdu filozofie, protože pro mne NIC je. Je-li NIC, pak nemůže NIC nebýt...zatím logické. A je-li NIC, pak o sobě ví, vnímá a cítí, a jestliže vnímá a cítí, pak už se nemůže nyzývat NIC, nýbbrž NĚCO. A tedy, pokud to, co nazýváme NIC, není a je NĚCO, nemůže o NIC mluvit.
Ale je to filozofie...a já mám vypnutej mozek. Právě jsem něco dopsal, takže "shutting down".
Ale, co jsem chtěl říct.
To, že to působilo jako slohová práce, je špatné. Byla-li to slohovka (ač na maturitu, přesto - taky mě to letos čeká), pak je škoda, žes ji vydal takovou, jaká je. Dalo se nad tím hodně přemýšlet a nějak to okořenit. Takto to působí opravdu jako slohovka. (Jen mimochodem, cos za ní dostal?) A tady jsou poněkud náročnější čtenáři, kteří raději zkousnou hodiny (či dny a týdny) psané něco, než nic, co zpráskáš za pár hodin. Podívej, já třeba si netroufám sem jít s chvilkovým nápadem, který bych nepropracoval. (Přišel jsem sem se skicou a nikdo nepochopil, že to byla skica.)
Nuže, k tvému dílku a tvému komentáři:
Nápad považuji za zajímavý, ale toť vše. Nic jsem, já osobně, z toho "nic" necítil. Chtělo to více propracovat a pak bych ti napsal určitě lepší komentář. A kratší. (Že já vždycky píšu takový romány...)
Tak jo, dobrou noc, psaní zdar a hodně štěstí. Držím palce.
Flisk19:33:51 27. 12. 2006
Díky vám oběma za komentáře a taky za to, že jsou poměrně dlouhé a vyčerpávající. Hned ze začátku musím poznamenat - ona to školní práce je (sice maturitní a tudíž čtyřhodinová, ale ono psaní v jakémkoli časovém limitu vyjde nastejno), takže se vůbec nedivím, že to tak i působí. Máte pravdu, začátek je moc dlouhý na to, jak je konec rychlý. Nebo obráceně. S tím už teď bohužel nic neudělám.
Když už jste se tolik zamýšleli nad tím, o co v povídce šlo (Viviano), nebo jak může Nic o sobě vědět, když je ničím a tím pádem neexistuje, zkusím vám nějak odpovědět.
Viviano, nemyslím, že bys to nepochopila. Na konci povídky šlo o to, že dívka byla nešťastná a měla jen své přání to změnit. A to přání bylo tak silné, že se splnilo. To je všechno. Právě, že nevím, jak moc zajímavé vám to přijde, ale při psaní povídky jsem měl takovou náladu, že mi to přišlo důležité.
Teď k tomu Nic. Je to opravdu docela filozofická otázka. Nicméně já mám o Nic dvě takové představy a vysvětlení (z nichž ani jedna asi není v souladu s logikou :-) ).
První: Nic není úplné nic, ale cosi, jakási duše, která na tento svět skutečně přišla, hledala na něm něco hezkého a svět ji zklamal. Nebyla však schopná do toho dění nijak zasáhnout. Až to úpěnlivé přání dívky jí z této nemohoucnosti vytrhlo a Nic jí najednou dokázalo pomoci.
Druhá: Nic skutečně vůbec neexistovalo, takže veškeré jeho "zážitky" jsou vlastně lež, protože všechny popsané výjevy nikdo takto neviděl. Celá povídka až po scénu s dívkou je v tomto případě jen prostředek, jak se k této scéně dostat. V této verzi dívka seděla v trávě úplně sama, mluvila sama se sebou.. ale její přání se přesto splnilo - protože si to přála tak moc.
Teď si říkám - toto by mělo být v té povídce vidět, aby byla dobrá. Kdyžtak napište, jestli jste z té povídky něco takového cítili, mělo by to pro mě velkou průkaznou hodnotu :-).
Ahoj.
Tak já taky napíšu koment. Dneska jsem si tě přečetl poprvé, ačkoliv vidám tvůj článek na MFantasy a tady samozřejmě taky.
Tak: Začnu úvodem. Jak řekla Viv, nic moc. Vlastně jsem pobral 80% povídky jako úvod. A to bych neměl...to není správné. Scénka s dívčinou - já musím odporovat, ale mně se nelíbila ta slovní výměna, vlastně celé to Nic, když je, tak bychom mu neměli dávat zápornou předponu. Tedy ono NIC je a ne není. Protože není-li Nic, pak vskutku není a nemůže o sobě vědět, být tu atd. Ale to je spíš filozofická debata a neschůdnost naší češtiny.
Celkově, zajímavé. Ale to je vše. Nechci tě urazit, prosím, jen mi to přišlo jako školní práce, příliš rychlé a příliš nahromaděné, abych z toho něco cítil hloub, než tady, v očích. Víš, zrovna nedávno jsme psali slohovku, dvouhodinovka, okamžitě naostro, bez přípravy. Docela mazec, jestli to znáš, a dopadá to asi nějak takhle, jako to tvé Nic.
Ale opakuji, nechci urážet a jako první věc, kterou jsi nám tady, na Čítárně představil, je to přinejmenším zajímavé.
Držím palce v dalším psaní.
Viviana13:12:12 27. 12. 2006
Tak jo, stručný koment: úvod byl na můj vkus moc dlouhý a nic moc se v něm nedělo... trochu mě nudil. Scénka s tou dívčinou byla sice pěkná, ale nějak jsem nepochopila, o co zúčastněným šlo. A jak se to vlastně vyřešilo. Z téhle povídky mám tak trochu pocit, jako bych jedla cukrovou vatu. Celkem průměrně napsané, načechrané Nic. :) Ale neber to prosím, jako že tě chci srážet, milý autore... možná jsem jen nepochopila, možná... ale každopádně to bylo dobré cvičení pro další psaní. :)
Flisk16:29:32 25. 12. 2006
Byl bych moc rád za nějaké komentáře. Díky každému, kdo se zastaví.