Přiznávám se dobrovolně a bez mučení, že jsem do textu jen nahlédla, nečetla jsem ho ani od začátku, jen jsem si někde urpostřed přečetla dvě věty a musím k tomu říct asi toto: Pravopis je asi slovo, které moc neznáš, ve 100% případů v těch dvou větách čárky nebyly tam, kde být měly a naopak tam, kde být neměly, byly. Doporučila bych vkládat jako prostý text a řádkovat přímou řeč.
Styl mi přišel velmi podobný mým prvotinám - tedy uspěchaný, jednoduchý, nepromyšlený, jako bys chtěla povídku co nejdřív dotáhnout do konce. Občas to může být pozitivum - občas t vyjde, že se to dobře čte a nevleče se to, ale většinou to má za následek nelogičnost jednání postav, špatnou orientaci čtenáře a než se čtenář vzpamatuje a pochytí atmosféru, najednou je na konci.
Z toho, co jsem četla nečetla hodnotit nemůžu, takže nehodnotím.

Souhlasím vesměs s Danem. Odstavce. Odřádkovat přímé řeči, naučit se přímou řeč. Tvou dvoutečku jsem viděl poprvé v životě.
Nesouhlasím s Kondrakarem, moc dobře se to tedy nečetlo, spousta spojení nelogických, návaznosti taky nenavazují, jak by měly. Chce to dodat popis, atmosféru nebo cokoliv, co vtáhne do děje. Může to být i přihlouplá metafora, hyperbola nebo klidně něco syrového, jednoduchého, cokoliv. Pohraj si s češtinou, je to krásný jazyk, a pěkná řádka slovíček dokáže čtenáře vtáhnout do příběhu.
Chce to domyslet příběh, aby se tam objevila ona pointa. Držím palce. Psaní zdar. (Nehodnotím.)

Nebylo to špatný, dobře se to četlo, ale musím souhlasit s Danem. A konec té povídky zhruba od chvíle kdy prošel těmi prvními dveřmi, že je uspěchaný, jakobys to chtěl mít už z krku.

Odstavce, dialogy, opakování slov a nesmyslná spojení. Chtělo by si to po sobě párkrát přečíst a opravit.
Nehodnotím.

KÁma: Já v tom po"j"intu neviděl.

Povídka se zajímavě vyvíjí,myslím,že to má zajimavou pojintu,ale pozor na češtinu.Jinak přeju hodně úspěchů v další tvorbě.