Tohle století už není pro nás. Já to říkám pořád a nikdo mě neposlouchá :).
Básně píši, ale ne, že bych tomu rozuměla. Píši prostě to, co mi na srdce a mysl přijde a pak se divím, že mě doma označují za blázna.
Asi tak tohle jsem z toho cítila. Beznaděj nad údělem básníka. Proč? Sto lidí tě nepochopí, jeden ano a pro toho jednoho se vyplatí napsat další kousek :).
Nezapaluj se, to bolí! Zajímalo by mě, co v tu chvíli napadlo tu básnířku, 3.

zajímavé, tak tohle určitě v plánu nemám :)

No, básnění sice nerozumím, ale básníci byli v koncích ve všech historických údobích.

Jinak, mají taky ze všech umělců nejvyšší sebevražednost:)) jedna básnířka se dokonce zapíchla, aby poskytla inspiraci pro svého milence, taky básníka. Kritici potom prohlásili, že to byla blbost, páč básnila líp než on.

Svatá pravda