2 Clarice:
Jo, máš pravdu. Ale ... jak je to dlouho, kdy jsi na čítárnu dala nějakou povídku, kde si psala o tom, jak sis nad postel přilepila nějaký hvězdičky a pak ve spaní se ti zdálo, že lítáš někde na nebi? ... To bylo přesně to samý. Nemá to myšlenku, nemá to smysl...

2 Clarice: takový pocit, jaký tady popisuješ mám přibližně ze 75% všeho na čítárně.

Dělala jsem to, dělám to a asi s tím nikdy nepřestanu. Řeč je o neurčitých tvarech typu "jakési, jakoby, zvláštní cosi..." Tyhle výrazy jsou sice moc hezké, ale ve čtenáři zanechávají neurčitý pocit, takže je sám zmatený a z povídky nemá nic. Tím chci jen říct, že jsem na tom stejně. Uvědomuji si o čem to bylo, ale nic mi to nedalo. Nebylo tam prakticky nic, co by se mi líbilo, co by mi z té povídky udělalo pěkný celek. Hezké byly pouze části.
Tohle poněkud nechápu: Necelé věty?
"Cítí se jako po děsné kocovině. Pohled naobjevovat na všech monitorech." 3

takový roztomile kýčovitý

dám čtyřku,