Máš pravdu, ale ležet ladem znamená také bez povšimnutí, nejenom bez využití. U pole je samozřejmě výraz míněn "bez využití", ale můžeš třeba nechat ležet ladem svou práci a to neznamená, že ji nikdy nevyužiješ, ale i to, že si s ní prostě přestal. Každopádně díky za postřehy ;)
Ladem znamená nevyužit. Ležet ladem jako voják v bitevním poli...to zní, jako by voják ležel ladem a už jenom čekal, až nastane období setby. Prostě je to asi jen moje práce s detaily, ale tohle přirovnání, ač je poeticky hezké, tak nedává smysl :)
Trochu jsem nepochopila tu narážku s vojákem ležícícm ladem. Když někdo padne, tak přece hned nezmizí ze země, nebo snad ano? Představ si bitvu - zmatek, hluk - já si tedy nemyslím, že kolem budou pobíhat lidičky s plachtou, aby zachytili každou mrtvolu předtím, než se její záda dotknou půdy. Bitevním polem jsem samozřejmě nemyslela pole s pšenicí...
Všechno už tu bylo řečeno.
Taky se mi nezdá ten úvod s tou Klenutou hůrkou. Čert vem to, že první míří ke Klenuté hůrce, pak následuje popis a závěr, že tenhle kopec ja nazýván Klenutou hůrkou.
"Pozůstatek staré části hradeb se vinul kolem jeho vrcholku jako královská koruna zubatící se pod vlivem času v ohyzdném posměšku nad dávnými věky, které daly život tomuto skvostu, jenž zde nyní ležel ladem jako mrtvý voják v bitevním poli."
Už to tu bylo, ale já si zase pohraju s detaily...
"...ležel LADEM jako mrtvý voják v bitevním poli..." tady mi nesedí to přirovnání, jen samo o sobě ležet ladem je hezké, ale jako mrtvý voják...to už jen čekat, až na vojákovi zaseju pšenici a budu čekat :D
Jinak jsem rád, že ona bratrská "láska" není taková, jaká jsem čekal...
Už hodnotím, příběh se slušně rozjíždí a osobně si tipuju, že bude hodně dlouhý.
Držím palce.
Přímá řeč je jen maličkost, ale i tak mě nedala a musel jsem se zmínit.
A ano, mysšlenku s třískou a onhěm jsem pochupil, přesto se mi to zná krkolomné a chtělo by to vylepšit.
Díky Polči :) Tu třísku jsem už opravila, ale nevím jak s tou větou, v níž popisuju Klenutou hůrku. Docela bych to tam nechala, uvidím, jestli se vyjádří i jiní čtenáři, ale mě to (přestože je to beze sporu dlouhé) nepřipadá nijak na škodu. A ještě ke třísce - chtěla jsem tím propojit myšlenky a skutečnost, když se Virien díval do ohně a viděl v něm plameny, které stravují dřevo, přál si, aby jeho problémy zmizely stejně snadno. Nejspíš se mi to ale nepodařilo...
Co se ale týče přímé řeči - já si myslím, že málokdo (zvlášť ne Velgard) přemýšlí nad každou větou, kterou pronese a hlavně nad pořádkem slov. Je jasné, že bych si touhle hloupou obhajobou dokázala ukecat každý prohřešek, ale tohle se mi zrovna zdá nepodstatné, navíc bych to samé napsala i mimo přímou řeč. Tohle mi nevezmeš :) (narozdíl od třísek a kopců, které nejspíš budu měnit)
V příští části se ještě seznámíme s další postavou, která se vám doufám zalíbí a potom už se příběh rozjede naplno:)
První část textu, kde popisuješ pocity a myšlenky Viriena, je bravurní, moc podařená.
Jen v jedné větě si to trochu předimenzovala.
"Pozůstatek staré části hradeb se vinul kolem jeho vrcholku jako královská koruna zubatící se pod vlivem času v ohyzdném posměšku nad dávnými věky, které daly život tomuto skvostu, jenž zde nyní ležel ladem jako mrtvý voják v bitevním poli."
Nevadí, že je dlouhá, ale je tam až moc přirovnání, i když jsou dobré, a tak se věta až krkolomná.
Ještě jedna věta mi přišla dost divná, sic chápu význam a co si tím chtěla říct, ale myslím si, že by šla napsat mnohem líp, mnohem stravitelněji.
"Díval se do ohně a přál si, aby tříska, která rozpoltila jeho myšlenky vedví, sežehla náhle ta nejprudší výheň."
Už jsem o ní s Eleonysem diskutovali. Nějaká "tu" nebo něco podobného bych neřešil, nejspíš bych ji změnil celou :-)
Potom věta "Mám v ruce všechny kostky a první házím!" "házím první" zní lépe a přirozeněji.
Děj se hezky rozjíždí, a zápletka vypadá velmi zajímavě, politika je hold politika.
Máme nastínění děj a některé postavy, už to chce jen gradaci a něco málo z akce :-) Uvidíme, co nám přineseš příště.
Včera jsem sama přepsala "pomstít" na "pomstit". Můžou za to ti proklatí Prokletí básníci, které teď francouzsky rozepisuju a nějak mi z toho hrabe. A s tou třískou je to to podobně - když jsem včera dělala poslední úpravy, něco mi škublo v hlavě.
Konečně jsem v tvém díle našel jednu a půl chyby (aspoň myslím :D).
Nesedí mi tahle věta:
Díval se do ohně a přál si, aby tříska, která rozpoltila jeho myšlenky vedví, sežehla náhle ta nejprudší výheň.
Myslím, že by před třískou mělo být zajméno "tu" nebo něco podobného :).
Ta půlchyba je podel mého názoru ve slovíčku pomstit - word to ale jako chybu neshledal, takže to bude asi ok:)
Jako dílo se mi to ale líbilo a už se těším na pokračování.
