Kdysi jsem slíbila, že si dílko přečtu, tak tedy plním svůj slib.

Jako první jsem si všimla drobné zmatenosti v díle, i když na začátku to bych zřejmě účel. zdálo se mi však, že ta hranice "trošku zmatená" byla tentokrát překročena a mohlo za to několik nešikovných obratů, jejichž význam jsem dost dobře nepochopila. Například: "Miliony kroků působících spolehlivěji, než každá mučírna, plynou a uplývají." Za prvé mi ta věta přijde hůř zkonstruovaná, už jenom proto, že "plynout a uplývat" jsou velmi blízká synonyma se stejným kořenem, takže není nasnadě užít je obě dvě hned tak krátce za sebou. Navíc v kontextu úplně ztrácí svůj význam a působí, jako by byla násilím vlepená dovnitř, aby prodloužila délku textu. Podobný případ je: "O zmrzačené nohy a dusící se bránici později je jasné, že tohle fata morgana není." Tentokrát jsem vážně nemohla pochopit, co jsi tím chtěl/a říci. Možná jsi jen špatně užil/a čárek a věta se tak stala "nestravitelnou". Potom mě třeba ještě praštil pře oči výraz "zadní mozek". Nevím, přijde mi to k tvému textu nevhodně zvolené, a když si doslovně představíš to, co jsi napsala, tak ti to přijde absurdní. Možná "tichý hlásek v hlavě" něbo třeba i hloupoučké spojení "druhá signální" :))) by bylo o něco lepší. Bylo toho víc, ale tohle jsou asi nejvýraznější příklady.

Nechci tě ale jenom kritizovat, protože si myslím, že na tvém díle jsou i dobré věci, jako třeba: "... desítky minut ubíhají pod vlnou mých líčení jako vteřiny." Pěkný obrat, moc se ti povedl. Nebo také: "Mám příliš slabé a tučné tělo a příliš vychrtlou, kostnatou, křečovitou mysl." To přesně sedělo k tomu, co jsi chtěla říct a není to jen povrchní metafora, ale donutilo mě se trochu zamyslet.

Kdybych to měla nějak shrnout dohromady, tak mi připadá, že sis ukousl/a moc velké sousto. Příběh sám o sobě je netradiční, forma k němu zvolená je velmi dobrá, avšak hůře provedená. Je vidět, že ses chtěl/a zaměřit více na pocitovou stránku, ale úplně ti uplynuly charakteristické rysy hlavní postavy a tím nemyslím ty vnější, ale její povaha. Takhle na mě působí jako němý stín, který prochází davy bez povšimnutí. Nemusí to být vyloženě kladná nebo vyloženě záporná postava, ale chtěla bych o ní slyšet, jestli je náladová, jestli je jejím zvykem jíst čokoládu ve čtyři hodiny odpoledne nebo kýchnout pokaždé, když uvidí kočku :) Chci tím říct, že bys jí asi mohl/a vdechnout něco charakteristického, abych měla důvod si ji zapamatovat. Celkově to na mě působí nedodělaně, jako by to chtělo ještě nějaký rám a do levého rohu vsadit podpis... Nevím o tobě nic bližšího, jestli je tohle jen nepodařená prvotina nebo máš prostě špatné období, ale rozhodně to není nic, co bych zmuchlala a vyhodila do koše. myšlenka mě nadchla a příběh na mě vdechl příjemnou atmosféru. Budu se rozhodně těšit na další tvoje věci a kdybys něco potřeboval/a, můžeš mi napsat na mail :)